Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Výbor z básní Jaroslava Vrchlického - str. 9

[na přehled] [na text]

VRCHLICKÝ, Jaroslav. Výbor z básní Jaroslava Vrchlického. Praha : Státní nakladatelství, 1933. 229 s. (Kytice ; sv. 13)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

Od chvíle, kdy svou budoucí žen\} pqzt1ravi1 plesně a nad§eně nezvyklou v Čechách melodičností i,~klog a písní", stala se erotika manželská i mimomanželská se ~ými vítězstvími i prohrami básníkovi osudem, neboť její odraz nacházíme i v jeho díle myšlenkovém a její pronikání můžeme sledovati také v jeho výtvorech nejobjektivnějších; jest to důkaz, že citovost a smyslovost byly původními zdroji jeho poesie, kdežto koncepce ideové mají u něho platnost jenom odvozenou.

První dějství snoubenecké a manželské erotiky Vrchlického, jak je poznáváme z krajně upřímných záznamů a opisů lyrických, jásá a vznáší se v blaženství, kde cit a smyslnost jsou v rovnováze a kde požitek lásky splývá s bezpečím domova, proměněného, byv dějiště rodiny. Pranic si nekalí manželský hedonik svou ~O~lt k Eldoradu" pomyšlením, že k požitku tělesnému, k pohodě občanské, k inspiraci básnické mu nikdy jeho opěvovaná žena nepřidává společenství myšlenkové a mravní jako spolupracovnice onoho nadosobního úkolu, který si sám opětovně s důrazem uvědomuje v slastném zajetí této kvetoucí a zdravé Armidy. Zivot se mu mění dočasně v rozkoš a hru a jeho básnictví se přizpůsobuje tomuto čistě a výhradně estetickému pojetí.

V lyrice si Jaroslav Vrchlický osvojuje umné a zdobné formy středověké a renesanční, které po sVých pěstitelích nežádají jenom obratnost, trpělivost a vynalézavost v rýmech, ale i úplné podřízení prožit~u .a' nálady zřetelům formálním a nyní, hlavně v mistrovských [,Dojmech a rozmarech", přelévá do těchto virtuosně vybroušených číší jiskřivé víno opojení přírodního, uměleckého a především milostného: jsou to zvláště dva útvary, v Čechách dotud nezdomácnělé, villonská ballada a sestina, jež jeho formové kouzelnictví svrchovaně podřizuje svému radostnému umělectví a samoúčelnému' esteticismu. Zároveň však v tvarových pokladech světového básnictví nalézá sloky, které se sourodě nabízejí jeho sklonům dumavým a rozjímavým, vzněcovaným otázkami uměleckými i dějinnými, problémy filosoficko-náboženskými i společensko-mravními, pokud se obrážejí v jemně zrcadlící ploše jeho citovosti. Persko-muslimská kultura mu poskytuje ghazel, aby jím podivuhodně, s patrnými názvuky mystickými vyjádřil zanícení náboženské, jehož plameny neočekávaně šlehají v žárovišti lásky a rozkoše. Nejčastěji však sahá reflexe Vrchlického k- sonetu, jenž zásluhou Kollárovou nabyl u nás domácího práva, ale jejž noVý jeho mistr vrací jeho původní podobě románské po metrické i komposiční stránce se značným rozmnožením Výrazových možností; vedle smyslně ohnivé znělky popisné, vedle zkratkových parafrasí !.podobizen básníků" převládají meditativní ,tJdnety samo 9

[na začátek stránky]