Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 82

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

DenRl h.yli- po-uatěai do vesnkkého, stáda a nové svaxky přátelství záhy po.utaly mtadá jich srdce. Také své n0vé pány nal:lČilí se milovat, přijímali pravidelně jich návštěvy, a hosp0Qyně, pnaášející jim krmivo, nesmí sobě naříkat, že by byli jevili k ní někdy jakés, pohrdání. Největší z nich radost, to cítili záh.y, měl ale domácí synek, sedmiletý František, a když se s nimi honil po. dvoře, kvičeli zrovna výskavě a ubíhali s ocáskem. radostně pozdvíže"ným. Arci - druh druhu hy ti přáteli napořád nejlepšími, skoro ideáIními~ Spali na jednom loži. Krmili se z jednoho koryta. Byli jako "dvoje silné hodiny stejného ústrojí, jichž cvakot se někdy rozchází, někdy hravě zas setkává, jichž úhoz hodinový ale je na vteřinu stejnf'·

Jen že neměla jim bít povždy hodina stejná.

Věděli, co je konečně očekává? Věděli, že je předčasná smrt losem jich kmene? "Koho smrt leká, nestane se nikdy velkým I" Oni ale se jí nelekali, nebot rostli odhodtaně, byli už hezky velcí'. Tu se stalo, před několika teprv týdny, že přišel muž oděný rouchem bílým, trochu krví pokap'aným, a vzal jednoho z nich násilně s sebou.Nehot hospodář byl je oba koupil na dluh, na splátku v pozdní pod'zim. a teď: prodal jednoho, aby strženými penězi otrokáři zaplatil oba.

Zůstat vepřfk osířelý sám, se svrm bolem.

Brzy se rána mysli zasazená ale zase zhojila balzámem lásky, jakái pojednou rozkvetla v prsou hospodářů. Zlatolesklých otrub bylo do přesy. cení, řeka nejkrásnějších pomyjí proudila se ko 82

[na začátek stránky]