Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 66

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

sousední prodavačka, kterou byl dřív na;l;vaJ "pa· nen~u". "Ne ,,1 co je U, babo jedu, d9 toho I já s; prodám ;l;aČ chci. Hleď si svých vápc;miýdtwhvcii, Po horáka nebude$ učit prodávat I - Já,kdybych nepr9dl'-1 nic,lIlám dnes ui výdělek v kapse," dodal po ~hvilce, vyn4al z vesty několik zlatek a třepal jiJl)i ve vzduchtJ.

Panenka mlčí. Pohorák ui taky, bylf ~ost

svou splákmd ltořa}kGi,l.

Paníses.luikou.

"Po če~ jsou kuřata?" "Po čtyřiceti."

"Tak drahy I Pl;> pětatřiceti. - Nejsou?" Poho,ák mlčí.

"No - Mood'te tak uIWněný."

"Eh co, j6, za to .netntU-u - já jsem si postavil hlavu a konec - jinač nejsó" V' "MilostpaDí, pojďme cUl," pobízí služka, vždyf iSQU beztoho .skoro zeleny."

"Co - zeleny - ty jsi zel..ena - ty košfále I - Moje kuřata hraj ou všecky barvy." v;z;aI několik kuřat za noiičky II točí jimi ve vzduchu. " lchuchul " Veš.lter~ panenky kolem dají se do hlasit~ho smkhu. Pohorák zapíji zlost.

A tak to jde dál.

Trh řídne. Holubi a kuřata P6hor~oYa jsou napořád nedotkIluta. NěJq:ly se kCl)ukne Pohorák, jakoby tázavě, přel: po svém vozíku, II PliIk si zabručí: ttMůž.u já za SVQU hlavu?"

Kořalka začíná zvoma pOsobit. Přichází uzenkář. "Horky! Horky I"

6b

[na začátek stránky]