Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Jan Neruda, výbor s prosy - str. 53

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Výbor s prosy. Praha : F. Topič, 1911. (Osení ; 33)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

V prvních dnech srpna, když se jednalo již o nejsubtilnější p'odrobnósti plánu, ptal jsem 'Se

náhle: . ,;Kouše Pohorákův' pes 7" '. , ,

"Kouše," potvrzoval Prokop Holý: "včera utrh' pernikářovic děvečce sukni." '. ' .

. I To' bylo velmi důležito, že Po horákův pes kouše.

  • * *

Nastalo jitro památného dne. Neomylná kronika nebes záznamenala si je co jitrd" pondělní.

Viděl jsem je lehýncese šeřit, pak popelavě šedivět, "Pak 'se potoenáhlu . světlít; vždy jasnějšího světla přibírat '-' vše to' v dobách nesmíme dldtihýth. A' 'přeccelá duše prahla podivným zpOsobetri touhou, aby se ani 'nešeřilo . anín'esvěHilo a příroda skočila přes ten' jeden jedinký' d6ri. Očekával jsem, že se cos podobného najisto stáli musí, modlil jsem se, modlil, a duše má, přiznám se,"mřelá tesknotou.

"N~pal jsem po celou noc. Jen někdy mžikem :'Jtřeilítla :t:Ílnničná dřímota, hned na to jSerlale /seboulzas ha horkém'loži' mrštil, a měl jsem co děl~t, abychhlasiťěhezaupěl.

"Co pak je ti - ty vzdycháš ?" ptala se několikrát 'matka.

Tvářil jsem se, jako bych spal.

Pak' matka vstala,' rozsvítila a přistoupla ke mně. Měl jsem oči zavřeny. Položila dlaň na mé čelo. "Ten hoch pálí jako' oheň. Muži, pojá sem,

jemu něco je." .

"Nech ho," mínil otec, "někde se včera

53

[na začátek stránky]