Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře ... - str. 46

[na přehled] [na text]

KOMENSKÝ, Jan Amos. Smutný hlas zaplašeného hněvem božím pastýře k rozplašenému, hynoucímu stádu, ostatní již rady dáním se všemi se žehnající. Praha : Štorch-Marien, 1920. 51 s (Aventinum ; sv. 16)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

jal vnikati do sklaau současné filosofie a vědy i do otázek dušezpytu i vychovatelství, nově se vynořujících, zastřely vdkero Jeho myšlení obrovité,čemé peruti hořké a divoké Melancholie, která panovala nad nejvznešenějšími duchy oné doby, pijící s rozkoší slzy a kochající se z pohledu na rány a muka. Byla to ona podivná a krutá paní, jejíž záhadnou podobiznu plnou těžkých symbolů nakreslil Diirer, k jejímuž dvoru náležel sebemučivý, výstřední princ Hamlet, jejíž patologickou pitvu provedl do nejmenších podrobností zasv~ceným a břitkým nožíkem Angličan Burton, neznající však naprosto prostředků léčivých. A již tehdy - a to zaslouží, tuším, podivu nejvyššího - celé nazírání a cítění mladého Komenského vyvěrá z opravdové životní zkušenosti. Ta podmalovává umělé věty spisovatelovy sugestivní náladou a propůjčuje výrokům myslitelovým naléhavé přesvědčivosti: tolik prožil a zkusil, tolik pro mravní svůj poklad nastřádal a zpracoval Jan Amos Komenský již v létech, kdy se většina lidí vyčerpává tím, že s lehkou myslí překonává a bez rozpaků odkládá mladistvé sebeklamy.

Tato podivuhodná zralost třicátníkova, přivozená nikoliv snad nějakou vadou v duševním růstu, nýbrž neodolatelným vlivem zevních událostí, urychlujících vývoj i stálou reakci citlivého 1I!ravního ústrojí na ně, činí nevýslovně zajímavými spisy Komenského z přerodného brandýského období. Tenkráte zrodil se v něm básník hlubokého lyrického zdroje a filosof dalekého zoru, a oba vytvářeli svorně díla osobní až k důvěrnosti, vášnivě odhalující vnitřní život větou prudkou, někdy i výbušnou, v nichž vHk za tragickými záležitostmi vlastního srdce rýsovaly se v širých obzorech krise veškerenstva, posuzované statečným názorem křesťanským. Opírá-li se v nich Komenský, teprve zkoušející své mladistvé síly, motivicky, druhdy také v základní koncepci o myšlenky a spisy milovaných svých mistrů praktické filosofie křesťanské v humani 46

[na začátek stránky]