Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Literatura česká 19. stol. D. III, část 1. - str. 60

[na přehled] [na text]

Literatura česká devatenáctého století. Dílu třetího část první, Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi. V Praze : nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech, 1905. (Laichterův výbor nejlepších spisů poučných ; kn. 16) 764 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

60

,LABYRINT SLÁVY.' POSLEDNÍ VERŠE.

Básnická činnost Vocelova, jež r. 1847 vykazuje hluboce bolestnou ,E leg i i nad hro b e mJ. Jun g man na, (v Časopise Českého Musea), končí r. 1849 dvěma drobnými cykly politické meditace a tendenční reflexe: ,Před březnem r. 1848' a ,Po březnu r. 1848' (opět v Časopise musejním). S těžkým tónem zádumčivé elegičnosti, s ponurou náladou truchlého vlastenectví zachycuje Vocel politickou a duševní stísněnost v Čechách za vlády absolutistické; volí malebné, ač poněkud zamlžené a matné obrazy, aby nemusil mluviti nebezpečnou řečí přímou, skrývá se za klidný historism, aby se nedotýkal bolestných současných aktualit. V druhém cyklu, plném emfatických apostrof, vřelých výkřikův, uvolňuje se výraz, obrazy stávají se průzračnějšími, vztah ke skutečnosti mužnějším; leč politický program tu hlásaný je zase ona abstraktní samospasitelnost čisté práce ideové, jak ji známe z ,Labyrintu slá~y,' provázená vřelým doporučováním historismu, pro Vocela velmi příznačným. Ale tyto časové úvahy, v nichž, ač utajeny, chvěly se horké otázky dne, básněny jsou mrtvými formami renaissanční poetiky románské, ghaselem, sestinou, kanconou a kanciolem, poprvé do českého verše uváděnými.5 Jest tu příkrý nepoměr obsahu i formy básnické, jenž nasvědčuje tomu, že Vocel tvořil spíše chladnou aesthetickou kombinací než z bezprostřední nutnosti poetické, a že umělý tento stilisovatel vůbec nedopracoval se hlubšího názoru o stilové jednotě.

Po stránce čistě technické oba cykly jsou významny; současně s Douchou pokusil se Vocel udomácniti nové útvary veršové v naší poetice. V té pří 5 Podrobný rozbor obou cyklů jmenovitě po stránce formální podává na str. 27 - 32 dotčené úvahy Jar. Vrchlický.

[na začátek stránky]