Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Literatura česká 19. stol. D. III, část 1. - str. 363

[na přehled] [na text]

Literatura česká devatenáctého století. Dílu třetího část první, Od K.H. Máchy ke K. Havlíčkovi. V Praze : nákladem Jana Laichtera na Král. Vinohradech, 1905. (Laichterův výbor nejlepších spisů poučných ; kn. 16) 764 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

K. S. MACHAČBJK JAKO LYRIK.

363

Schiller, Voss, Uhland, Platen, A. V. Svoboda vábili jeho vkus i formální jeho obratnost, která zprvu libovala si v časomíře, kdežto později rozhodně se obrátila k básnictví přízvučnému. 8 Když pak na samém konci svého života K. S. Macháček v ,Drobnějších básních' (1846) shrnul všecky svoje menší skladby veršové, ukázal, že si vzory ty přeložil do občanského ovzduší, do světa společt>nské zábavy, jíž sloužil též ,K r a s oře ční k e m' (1823). Skutečně básnického živlu u Macháčka není; vlastní osobnost ustupuje do pozadí; zábavný účel ovládá všecko jeho veršování. Lehká píseň milostná i pijácká, žertovný ohlas poesie lidové, vlastenecká deklamovánka, poučná bajka - toť gemy Macháčkovy. Učí se i tu od svých velikých vzorů, jichž však nepojímá v básnické plnosti a jednotě, spíše paběrkuje po nich. Se zvláštní zálibou skládá rytířské romance, dějově napínavé a náladově vyrovnané, s vtipem, ač bez koncisnosti Uhlandovy; tak na př. populární ,H e ř m an z Bu b n a' připomíná svojí bezděčnou komikou mimoděk dojem Uhlandovy ,Schwabische Kunde'.

lL

Klášterní sentimentálnost v Čechách: Marie Antonie; Boleslav Jablonský jako lyrik.

Romantické zahloubávání se do samoty, záliba pro opuštěná místa, nadšený podiv pro katolické chrámy, odpor proti racionalismu a josefinismu, rušícímu řády a kláštery, posílily počátkem století zvláštní náladu, jež

8 Velepoučný doklad o této proměně, charakteristické i pro ostatní české básnictvi. jest list Macháčkův Vinařickému ze dne 5. prosince 1838 (viz K. Al. Vinařického Korrespondence a spisy pamětní, J. Vydal V._ O. Slavík, v Praze 1903, na str. 91-92).

[na začátek stránky]