Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

František Borový - str. 58

[na přehled] [na text]

František Borový : 31. 1. 1874 - 20. 3. 1936. Praha : Klub nakladatelů Kmen, 1937. 84 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

nátlaku, kterým rakouské úřady doprovázely vojenskou tyranii. Všechno to bylo přímo obdobou snah mých vlastních a proto jsem toužil seznámiti se s tímto nakladatelem a vstoupiti s ním jako spolupracovník do živého styku literárního. Usnadňovala mně to i ta okolnost, že František Borový vedle básnického "Zlatokvětu" a románové "Žatvy" chystal též knihovnu prací kritických a essayistických, k jejímuž vybudovlání však nedošlo.

Sebral jsem své studie o Komenském, o Husově ohlasu v literární tradici, o Havlíčku jako kritikovi, o lyrice Hejdukově, o Jiráskově "Temnu" a připojil jsem ze svých starších statí devět článků, které mně ještě vyhovovaly. Pocházely většinou ze zaniklého "Přehledu" a měly opravdu značný obvod zájmový:

Gebauer a Vrchlický, Vilém Mrštík a Slavíček, Sova, Šalda a Drtil byli tu kritickými a psychologickými tématy. Vězel jsem tehdy v studiu Svatopluka Čecha a z jeho "Lešetínského kováře" jsem vybral nejen motto knihy, ale i mírně obměněný název pro ni, k němuž se při mykala také dedikace "Drahé památce mého šlechetného otce, poctivého a skromného zvoníka na rodném českém láně". Dne 6. listopadu 1915 jsem svazek Borovému nabídl a po pěti dnech došla od něho odpověď nejenom kladná, ale přímo nadšená. Od prosince jsem upravoval rukopis a některé stati vydatně přepracoval; smlouva jest datována z 5. ledna 1916, kdežto rukopis knihy jsem odevzdal nakladateli 26. března 1916.

Z dopisů, které mně od března do počátku června, kdy kniha vyšla, se mně některé bohužel ztratily, ale z listů zachovaných se mně jasně rysuje celá kulturní osobnost Borového. V osobním styku jsem byl pře 58

[na začátek stránky]