Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Bible a český národ - str. 50

[na přehled] [na text]

Bible a český národ : ročenka Dobročinného komitétu v Brně, Chudým dětem, roč. 47. Uspořádala Hana Humlová. Brno : Nákladem Dobročinného komitétu v Brně, 1935. 156 s.

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

níky citáty z Písma k zápasu, jehož vítězství mělo znamenati konečné osvobození od positivního křesťanství i od jeho biblických předpokladů. Bylo to arciť hrubé neporozumění myšlenkovému obsahu našeho náboženského hnutÍ, jenž byl ochotně obětován i se svým jádrem, účinnou boholáskou, novodobé humanitě, pokud značí úplný rozvoj rozumového a smyslového lidství, neznajícího nad sebou zákona vyššího; bylo to vlastně naprosté zřeknutÍ se bible a jejích bohoslovných ideálů, jež našim předkům trvale zůstávaly živou skutečností. Byla to svobodomyslná sekularisace duchovních statků, odkázaných potomkům Husem, Chelčickým i Komenským, z nichž Svatopluk Čech uznával a skutečně prožíval hlavně jen jejich význam národní, jak po letech vyznal v básni "Dva zvony", zvučící na oslavu Husovu a Jeronymovu právě jen chválou rodné řeči a žízně po pravdě, nikoliv však hodnot křesťanských.

Dojista Svatopluk Čech byl v tom pravdivým a otevřeným mluvčím své doby, která se tu veřejněji, tu skrytěji zříkala bible a biblického křesťanství, i když mluvila s obdivem o postavách a dějích Pentateuchu a evangelií, i když oceňovala poesii žalmů a moudrost Joba neb Koheletu, i když vzněcovala svou rozhorlenou výmluvnost starozákonními proroky a svou obraznost visemi Apokalypsy. Jest snad patrno, že se tu v narážkách dotý kám J arosla va Vrchlického, jehož velmi složitý poměr k bibli teprve čeká na vědecké osvětlení. Pak vysvitne, jak na tento vztah působili Quinet, Michelet a zvláště Victor Hugo; jak český básník hla vně ve své mladistvé, nenáboženské době, četl z knih biblických, hodnocených především básnicky, evoluční legendu věků; jak však též zcela osobitě, s jedinečným u nás smyslem pro hodnoty orientální, pochopil zároveň ohnivou smyslnost semitskou i těžkou dumu východních myslitelů o mar nosti světa, o říši ducha a o věčnosti boží. ,

Svůj negativní poměr k bibli vyjádřil Svatopluk Cech v první své rozsáhlé básnické skladbě, v »Adamitech« r. 1873, a to hned ve zpěvu prvním, kde představuje čtenáři několik hlavních postav z tábora adamitského. Prvním gestem vůdce sensualistních blouznivců o volné lásce a svobodném poznání, Mojžíše, kterým se uvádí, jest dramatické metání bible, knihy husitům nejvzácnější, do ohně; pro vyznavače nového lidství jest to stejná přítěž jako pergamen zákona nebo prsten manželstvÍ, Odhazuje knihu

50

[na začátek stránky]