Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ballady a romance, 7. vyd. - str. 8

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 7. vyd. V Praze : F. Topič, 1921. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

8

tečnost vyložená se silnou mravní -opravdovosti ·nastu· puje· místo bájeslovných a tajemných vztahů.

Nesporně byl mladý Neruda z Erbenových žáků nej. významnčjší: aby však byl opravdovým velkým balIadikem, k tomu scházelo mu po "Knihách veršů" mnoho. Byl příliš střízlivým, rozumovým a vypočítavým básníkem. který nedovedl svého čtenáře naplniti onou iIlusí, která jest nutna pro dokonalý umělecký požitek z každé ballady; žádáť pravá ballada jako legenda, aby ji čtenář četl s naívní mysli, - ale tehdy Neruda, kritik, satirik, ironik, úmyslně každou naivnost rušil a rozplašoval. V Nerudových 'balladáchz "Knih veršů" bylo příliš mnoho chtěného, zamýšleného a vykombinovaného žívlu, kdežto bezprostřední a prudce osobní zažitky scházely. K tomu všemu se musil Neruda protrpěti v mužných svých létech, v samotě opuštěného a mládeneckého žítí, v létech choroby a stesku: dlouhá ob. dobí, kdy jeho lyrika zcela umlkla, posvěcena jsou právě úsilím o takové prchloubení bytosti. Teprve když. zocelil a ucelil takto svou povahu, vrátil se k básnictví: v "Písních kosmických" jako hloubající lyrik. v "Balladách a romancích" spíše jako věcný, předmětný básník výpravný.

Na rozdíl od většiny epiků nevymýtil Neruda z věnce osmnácti Lásní, jež velmi libovolně nazývá balladami a romancemi, živlů osobně lyrických; naopak mohli bychom říci, že Neruda velmi uměle konstruuje pří. běhy bal'adického rázu proto, aby ukryl v nich svoje city, myšlenky, tužby, - čím známe Nerudovu vnitřni osobnost lépe, tím více ohlasů jeho duše nacházíme v "Balladách a romancích". Velkého básníka mateřské

[na začátek stránky]