Digitální knihovna Arna Nováka
Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Ballady a romance, 7. vyd. - str. 11

[na přehled] [na text]

NERUDA, Jan. Balady a romance. 7. vyd. V Praze : F. Topič, 1921. (Sbírka souvislé četby školní ; 3)

Stránka
(následující text neprošel korekturou po OCR)

1-

J tam. kde příšerný živel dostupuje vrcholu. v •• Balladě zimní". podřízen. jest motivu katolicky legendárnímu, který proniká i v skladbě tak svobodomyslně pojaté. jako •• Romance italská", nebo v takové hře bujného rozmaru. jakou jest •• Ballada rajská". Většina těchto legend laděna jest radostně a jaře i při vážném podkladě myšlenkovém, "Ballada horská", "Ballada tříkrálová", Romance štědrovečerní", •• Ballada rajská", •• Ballada o duši Karla Borovského" a •• Ballada o svatbě v Kanaán"; pouze vstupni •• Ballada pašijová vyznívá chmurnými tóny jako později celý spřízněny cyklus "Zpěvů pátečních".

Neruda užil všech prostředků svého vyspělého umění básnického, aby docílil dojmu naivnosti. Zpracoval lidové náměty. přidržuje se někdy dosti přísně svých předloh jako v •• Balladě o duši Karla Borovského"; vybudoval jako Erben v •• Štědrém dni" některé kusy zcela na motivech· lidového zvykosloví, tak zvláště •• Balladu májovou", •• Balladu o polce" a •• Balladu o svatbě v Kanaán"; pojal biblické děje jako výjevy z českého venkova. Od starých primitivních malířů naučil se kouzlu naivnosti malebné, jíž jest v každé skladbičce plno; studie národopisné poučily ho důkladně o zvykových a krojových jednotlivostech. jichž použil plnými hrstmi, ale nade vše projevil se Erbenův žák mistrem lidovémluyy. Od málomluvného a přece tak obsažného dialogu, z něhož se skládá "Ballada stará-stará", až po kypící a šumící příval slov a obrazů v "Balladě tříkrálové" neb v "Balladě o svatbě v Kanaán" - jaká to stupnice výrazu 1 Všude formulovité obraty; všude lidová říkadla a úsloví, všude paralle.

[na začátek stránky]