biblickou hermeneutiku, materiál pro své práce o
glagolici i kyrilici, hlavně pak doklady pro mluvnici jazyka
staroslověnského, k níž se, Jako k ústřednímu dílu
životnímu, jalo za silného vlivu mladého přítele
soustřediti jeho vědecké úsilí, Jakmile dozrál.

Před cestou na Rus těkal Jeho kriticky zvídavý duch
po různých místech širokého obvodu vznikající tehdy
vědy slavistické, užívaje při tom hned metod
jazykovědných hned dějezpytných. Přemýšlel stále badavěji
o rozdělení slovanských jazyků i o celkové povaze řeči
slovanské. Tázal se s tolika vrstevníky po vzájemném
poměru písma hlaholského a kyriIského i po jejich stáří
a trval tvrdošíjně proti lepšímu poznání Dobnerovu na
mylném apriorním názoru o původnosti glagolice.
Zabral se s podobnou neústupností do obtížné otázky
o vlivu obřadu i písemnictví církevně slovanského na
Cechy a popíral tu každou možnost i proti důkazům
historicky závažným. Pracoval jako jeden z průkop
•níků o slovanském kmenosloví a třeba se nedovedl
úplně zbaviti lichých domněnek t. zv. filosofické mluv
•nice, dospěl tu k postřehům, v nichž se tají zárodky
gramatiky srovnávací. Tímtq způsobem
sesnažilrozřešiti věčnou záhadu původu národního jména Slovanů,
kdežto o jejich nejstarších sídlech jednal jako historický
kritik, připravující příchod Safaříkův. Avšak teprve po
návratu z Rusi přibyla k této úžasné mnohosti klidná
a plodná soustavnost, přibyl jednotící pohled na celou
slovanskou oblast, přibyl i citový zájem o Slovanstvo,
blízký zanícení Durychovu a značně odlišný od přísně