porovala nový směr. Ernesti učil čísti biblické texty
nepodjatým okem filologovým; Michaelis zasazoval
jejich poznání do historického studia vůbec; Semler
rozlišoval kaustickou kritikou literární složky Nového
zákona, a již již se chystal Lessing opříti svou velkou
autoritou bezohlednou biblickou lžikritiku osobivého
rozumáře Reimarusa, která znamenala přímo odsudek
křesfanství.

Právě v této době se zahloubává Dobrovský do hi"
blického studia s horlivostí pravé učenecké povahy.
Osvojuje si vedle starozákonních jazyků i jiné řeči ori"
entální; čítá v hebrejských rukopisech;shledává si
materialie k rekonstrukci biblického textu a poprvé si dobývá
třiadvacetiletý vědeckých ostruh publikací rukopisných
zlomků hebrejských z knihovny klementinské. Stává
se přispívatelem učeného časopisu Michaelisova a byl
by zůstal dlouho pouhým pražským členem jeho orien",
talistické družiny, kdyby mu nebyl nový přítel, kněz
pavlánského řádu F ortunát Durych, důrazně připo"
menul plodnou pobídku mistra Michaelise, že pro re",
konstrukci původního textu biblického dlužno použíti
i starých překladů slovanských.

Tento nade vše plodný objev, který brzy rozhodlo
vědecké dráze mladého klerika, byl pro Josefa Dobrov"
skéhovelkým překvapením, ale stejně ho překvapil také
objevitel, muž zcela výjimečný v časovém svém okolí.
Ve chvíli, kdy Josef Dobrovský sám, poslouchaje všech
hlasů a podnětů své doby, uvolňuje a vychovává v sobě
osvícence, kterým byl již svým přirozeným založením,

10