skémuzaručilo trvalou slávu v budoucnosti, až by jeho
knihy byly nečteny, jeho výzkumy překonány, jeho
osobní kouzlo zapomenuto, tu bylo třeba ještě čehosi
jiného. Iniciativnost jeho osobnosti a díla sejala půso.
biti: bylt Josef Dobrovský v každém oboru své práce
prúkopníkem, a vedle stálých podnětů vědeckých
tryskaly z jeho odkazu vzněty buditelské, jakým neodo
•lalyosobnosti významu Jungmannova, Kollárova, Pa.
lackého, Safaříkova. Dobrovským se zcela zřejmě
počínánepřetržitářada vůdců národního obrození, jimž
se cítíme zavázání, i když snad jejich životního díla
všichni podrobně neznáme, nejlépe, když právě jemu
trVale přisoudíme čestný název patriarchy, který mu
dávali rádi jeho vrstevníci.

Je-li autorita a sláva Josefa Dobrovského po celých
sto let trvalá a nepopíratelná, nelze zároveň tvrditi, že
by poměr potomstva kjeho osobnosti zůstával nezmě.
něnýastejněvřelý. T o,čeho se tak samozřejmě dostalo
jeho přímému žáku, Palackému, a jeho pozdnímu
podobenel v jiném oboru, Havlíčkovi, nebylo údělem Josefa
Dobrovského, v tom ho stihl podobný osud, Jako pro=
tilehlého mu Josefa Jungmanna.

Krutá polemická kampaň mladých romantiků proti
starému osvícenému kritikovi, která ztrpčila poslední
létaJosefaDobrovské1:lo,ulehlaovšem nadjeho hrobem,
ač podezření a výtky v ní vyslovené ještě dlouho
strašily v myslích. Nic z nich nepřijal do svého spanilo.
myslně spravedlivého a klidně velkorysého podání
největší duch národní romantiky české, jemuž připadl

4