novinářství brněnské s plným vědomím poslání vytvářejí žádoucí
podmínky životní.

Jsem si vděčně vědom, že stavím na půdě posvěcené vzácnou tradicí;
vděčnost mou zesilují i prvky osobní. Připravován pro dráhu literárně
dějepisnou od dětství svým otcem, přijal jsem první semena smyslu pro
národní tradici, bez něhož historie slovesnosti není možna, od drahé své
matky, poučené o tom namnoze vlastivědnou romantikou olomouckou.
S pohnutým úsměvem hledím zpět na chvíli, málem před čtvrtstoletím,
kdy orgán moravské kritiky "Literární listy" přijal pohostinu mou první
studii kritickou o mor.avské spi!?.pvatelce Františce Stránecké: z domova
přinášel jsem si živé vztahy k slovesné tradici, za studií zasvětil jsem se
celou duší snahám kritickým. Spojením tohoto dvojího prvku, dějepisného
i kritického, tradičního i estetického teprve vzniká dokonalá věda o
literatuře, pro jejíž rozkvět působiti jsem netoliko úředně povolán, ale i ze vší
mysli své, ze vší síly své toužím.

Věda o literatuře? Toto heslo nezní příliš vábně, a ani vám ani mně
by nestačilo k vyplnění života. Dovolte, abych zde slavně slíbil, že chci
tu. učiti také tomu, co vysoko stojí nad vědou o literatuře, myslím lásku
ke krásnému písemnictví, lásku k umění, lásku k poesii. Přeji si ze srdce,
aby tato láska spojovala trvale mne s vámi.