pojmem značně úzkým, jehož nemínili nikterak stavěti na roveň pojmu
češství, zahrnujícího celou oblast národnosti; ano, někteří sdružovali s ním
trvale cosi provinciálního, tak sám největší Moravan devatenáctého století,
který velmi příznačně nazval monumentální dílo svého života: "Dějiny
národu českého v Čechách a v Moravě." Ale ti z buditelské generace,
kdož zakotvili životem i snahami v Brně neb v Olomouci, cítili, mnohdy
spíše pudově než uvědoměle, že Morava i v té oblasti duchovní či mravní
jest něco jiného než Polabí neb Domažlicko, že se pod zevním znakem
skrývá vnitřní podstata, duch a ideje, a pokoušeli se shledati i určiti ony
osobité rysy, kterými se Morava duchovně a kulturně liší od Čech. Cítili-li
literárně, toužili po písemnictví a zvláště po poesii, která by onu
svéráznost a odlišnost, dotud jen přirozeně etnickou, umělecky a kulturně
vyjadřovala. {lorlitelé tito, jimž romantika byla životním rytmem, neobešli
se ani bez hrubých omylů, ani bez nebezpečných sebeklamů.

Úplně na povrchu uvázli ti, kdož moravský svéráz hledali ve slovném,
jazykovém výraze, na jehož bohatství byl ostatně již Josef Dobrovský
upozornil; jejich blud zrodil se zřejmě z ducha našeho romantismu, jazykově
tolik zaujatého. Zapomínajíce, že pevnou a vžilou tradicí jest dávno
ustavena a posvěcena řeč spisovná pro všecky Čechy, ať kdekoliv bydlí,
chtěli podobně jako bernolákovští neb štúrovští separatisté na Slovensku
proti tomuto kanonickému jazyku vytvořiti jakousi 'mluvu moravskou,
která nebyla však jedním skutečným a živým podřečím, nýbrž umělým,
ba vyumělkovaným amalgamem různých dialektů na základě pošetilé
jazykové estetiky, stavějící domnělý libozvuk nad realitu řeči. Nepohřešuje
to rysů tragikomických, že tito jazykoví odštěpenci na Moravě, ať sluli
František Trnka a Vincenc Žák neb dočasně František Cyril Kampelík a
Alois Vojtěch Sembera, byli rodem Češi, a že se jim dostalo nejříznějšího
odbytí pro vždy od rodilého Moravana Františka Palackého. Tento zjev
měl se na Moravě opakovati častěji v literatuře i ve vědě, že Čechové
na Moravě zdomácnělí vedli si v separatistických snahách hlučněji a
radikálněji než vlastní Moravané, kteří většinou věrně stáli při národní
jednotě české. Náleží to pouze k běžné psychologii proselytů vůbec či
snad jest to zvláštním důkazem neodolatelné přitažlivosti Moravy, které

6