hledá a tuší, aby se po pascalovsku, nepatrný
tvor, oddal tomu, o němž mu pověděla včela
zeďnice při své pilné práci: "Nádobí potřebné všecko
mám zde ve svých údech. A míru? Tu mi stále
přesně udává někdo, jenž tu staví se mnou.
Nevidím ho, ale vždy včas slyším jeho hlas, plný lásky
a péče. Proto pracuji tak snadno a bezpečně."

Hruškovo rozšíření fabulistické látky se
nevyče~ává tím, že ke čtvernožcům a pernatcům
připojil řadu jiných živočichů, jimž rozvázal jazyky.
Když se v jeho alegorickém příběhu Bajka,
Popelka mezi dcerami Poesie, přitovaryší k mudrci,
žasne tento, jak jejím působením bylina, ba i
kámen začínají mluviti a vydávati svědectví o
Pravdě. Svět rostlin šumí II Hrušky symfonií
mnohých a různých hlasů do hudby oživené a
oduševnělé přírody, ať :to jsou hospodářské byliny,
prošlé péčí rolníkovou, ať stromy v sadech, u cest a
v lesích, ať příslušenstvo luk a mezí, nebo lesní
porost, kvetoucí 'a zrající na pokraji i v hlubinách
hvozdů. Se zbožnou pozorností naslouchá bajkář,
jaké hovory :táhnou v šumění korun vysoko nad
hlavou, ale sklání se s bratrskou účastí i k životu,
rozvíjejícímu se tiše na pažitě a v lesním mechu.
Zde všude, kde mu nehy 10 možno se opříti o starší
fabulistickou tradici, spolehl na svou schopnost
pozorovatelskou, stále doprovázenou něžným
vztahem k přírodě. Tak vznikají, jako půvabný vstup
stručných hovorů i malých dějů, zosnovaných pro
potřeby mravoučné, miniaturní obrázky z přírody,
plné vzduchu, slunce, rosy a gracie, v nichž možno
shledávail:i obdobu k poe,sii La Fontainově. Zvěř
se pase v měkkém svitu měsíční noci; májový
vá
198