u Jaroslava Vlčka, který nejhodnotnější svazek
svého životního díla věnoval památce Josefa
Dobrovského a zároveň osvícenskou vědu českou
XVIII. stol. rehabilitoval způsobem nadšeně
oslavným. Jejich názory pak s lidovou
výmluvností a přesvědčivým důrazem zpopularisoval
v knihách, v brožurách i v časopisech Jan Herben
a zvláště proti srsti moravské tradici se při svém
vyvmcení jsoucnosti sv. Jana kryl rád autoritou
Dobrovského. Z těchto bojů a sporů, které dávaly
nový směr českým vědám duchovním, doléhaly
na Moravu a do Brna jenom vzdálené vlny, a i
hlavní středisko naukového života brněnského,
"Časopis Matice Moravské", dlouho zůstávalo v
rukách staromilců a tradicionalistů; ano, nově
vzniklo právě na brněnské půdě nové ohnisko
filosofie vědy a kritiky katolické, revue "Hlídka",
jejíž ctihodný redaktor, učený benediktin P. Pavel
Vychodil, zůstává s mladšími učenci-kněžími
P. Aloisem Langem a P. Emanuelem Masákem,
důsledným strážcem gotických hodnot
myšlenkových v Brně.

Pouze pomalu se dostávali k naukovému
vůdcovství v Brně žáci kritického realismu pražského
a v duchu své školy podrobov:aJi neúprosnému a
zdůvodněnému soudu činnost a směr tehdejší
vědecké Moravy, až se posléze ujali i vedení
"Časopisu Matice Moravské". Někteří z nich, na př.
filolog Frant. Če,rný a historik Ladislav Hofman,
posvětili svými podněty naukový ruch v Brně a
svými těly Ústřední hřbitov brněnský, jiní, dnes
také již mrtví, s profesory Stanislavem Součkem
a Bohumilem Navrátilem v popředí, se vzdělali

79