Lit e r a tur a. Edmund Schercr, Études sur la
Iittérature contemporaine, Paříž 1863-1895, 10 sv. zvl. díl 8;
Melchior de Vogiié, Le roman russe, Paříž 1886; Edvard Rod,
Mravní názory naší doby (1891, č. překlad F. V. Krejčího
a Jindř. Vodáka, Praha 1895); Pavel Desjardíns, Les com·
pagnons de la vie nouvellc, Paříž 1891; Ferd. Brunetiěre,
L'idée de tradition (v knize Discours académiques, Paříž
1901; viz i ve spise Giraudově Les Maitres de I'heure, na
str. 71 přehled ostatních tradicionalistických statí
Brunetiěrových); Emil Faguet, Politlques et mOl'alistes du
dix-neuvieme 2iěcle, Paříž 1891-1899 v 3 sv.; Lev N. Tolstoj, Co
je umění (1897, čes. překlad G. Foustkové 1903); F. X. Šalda,
Umění a náboženství, Praha 1915; Arne Novák, Men;zeJ,
Boerne, Heine a počátkové kritiky mladoněmecké, Praha
1906; Jan Neruda, Našim kosmopolitům (1874) a O českém
rázu literatury (Krit. spisy sv. VI. 93-100, 171-180);
II. G. Schauer, O podmínkách a možnosti národní české
líteratury (v "Liter. listech" 1890); F. X. Šalda, Problém
národnosti v umění (v knize Boje o zítřek, Praha 1905); Arne
Novák, Několik meditací nad stránkamí Dostojevského
(v knize "Mužové a osudy", Praha 1914).

O Nietzschovi: Henri Lichtcnberger, Nietzschova filosofie
(1899, č. překl. Arn. Procházky, Praha 1900); R. M. Meyer,
Nietzsche, Berlín 1893; Otakar Fischer, Fr. Nietzsche.
Literární studie, Praha 1913. O Bělinském: A. N. Pypin,
Bělinskij, jeho život a díla, Petrohrad 1870; dle toho
Skabičevskij, Historie literatury ruské v XIX. stol. (upravil A. G.
Stín, Velké Meziříčí 1898 str. 51-65); Josef Mikš, Bělinskij
(Osvěta 1899) a úvod Kollmannův k překladu statí o
Puškinovi. O Carlylovi: František Chudoba, Carlyle, populární
improvisace a Carlylův hrdina (obě stati v knize Básníci,
věštci a bojovníci 1., Praha 1915); F. W. Roe, Carlyle as Critic
of Literature, Nový York 1910.

~



r06