nejen pro tuto kapitolu, ale pro celý nM spisek,.
"Évolution de la poésie Iyrique en F,rance au 19'0
siecle "(1894), "Manuel de I'histoire de la littérature
fran~aise" (1898, vedle díla Lansonova nejdůležitější
příručka svého oboru) a trojsvazková "Histoire de
la littérature classique" (1905-1912). Brunetierovy
menší stati vyšly v řadě souborů, z nichž uvádíme
"Études critiques sur I'histoire de la littérature
fran<;aise" (v 8 sv., 1880-1907) a "Questions de critique"
(1889 a 1890).

Lit e r a tur a. V právě jmenovaných knihách
Brunetihových vyložena jeho kritická metoda; o jeho osobnosti
a významu viz E. Rod, Mravní názory naší doby. (Přel. F.
V. Krejčí a J. Vodák. Praha 1896), Ríchard, F. Brunetiěre.
Paříž 1905 (s bibliografií); V. Giraud, F. Brunetiěre. Paříž
1907 a Les MaHres de I'Heure. Paříž 1911 i E. R. Curtius,
F. Brunetiěre. Štrasburk 1914; (kritické o'cenění a bibliografie.)
- Otto Behaghel, Bewusstes und Unbewusstes im
dichterischen Schaffen (rektorská řeč v Giesseně 1906); Vilém
Dilthey, Das Erlebnis und die Dichtung. tl. vyd. Lipsko
1913 (zásadní stať o Goethovi již z r. 1877); O. Walzel, Leben,
Erleben und Dichten. Lipsko 1912; R. Unger, Philosophische
Probleme in der neueren Literaturwissenschaft. Mnichov 1908;
Beh. Croce, Aesthetika vědou výrazu. Přel. E. Franke. Praha
1907.