naskytá se v této oblasti sociologie literární mnoho
vztahů, jichž vyšetření podstatně obohatí výklad
výtvoru slovesného. Nejméně patrný bývá v
moderních literaturách vliv b y d I i š tě a pod n e b í.
Většina soudobých knih vzniká v městech neb
alespoň pochází od spisovatelů, kteří prošli městským
prostředím, a tak kritik zřídka mívá příležitost
odlišiti díla v~nkovských auktorů od spisů typických
měšťáků neb vysledovati, jak rozeznávají se plody
nížin od ovoce vzrostlého na horách; toliko náhlý a
mocný vliv velkého města na příchozí umělce bývá
stopován s úspěchem. Když básnil Hálek sbírku
"V přírodě" a Neruda "Prosté motivy", žili oba
lyrikové, spříznění věkem, názorem i vzděláním v Praze,
leč srovnáme-li jejich poměr k přírodě, odečtouce
různosti čistě povahové a umělecké, shledáme, že
rozdíl mezi nimi v neposlední řadě se odvozuje z
jejich rodného prostředí: Hálek od dětství lnul k
přírodě prostou láskou venkovana, Neruda, vyrostší na
dlažbě pražské, musil se teprve probojovat k
srdečnému pojetí volné přírody.

Velmi znatelně 'proniká v literatuře vliv s p o I
eč e n s k é tří d y, které spisovatel náleží;
nacházímeť ve vývoji slovesném celá období, jimž vtiskuje
vládnoucí sociální vrstva ráz, a nemluví se proto
v dějinách slovesnosti neprávem o písemnictví
šlechtickém, kněžském, měšťanském atd. Spisovatel
přinášívá ze své společenské skupiny názory a vkus,
mravy a způsoby, formu lásky i nadšení a vyjadřuje
to silněji, než sám tuší, svou produkcí. Našemu
modernímu písemnictví neporozuměl by ten zcela, kdo
by v něm nedocenil působení trojího sociálního
pr">středí, druhdy neznámého. Český román moderní od
Boženy Němcové po Růženu Svobodovou určován

59