v jedno s včkcm Balzacovým, vyvolávají literární
psychologové svoje postavy se stejně sugestivní
živostí a stejně překvapujícím vnitro zřením jako
psychologové románoví neb dramatičtí figury své. Tvoří
pro ně syté a rušné pozadí dobové, předvádějí je
v různých fásích jejich vývoje, odhalují v jejich
srdcích a osudech tragické konflikty. Sdružují v
působivou jednotu lidskou osobnost s literární
individualitou, - a hle, celek překvapuje často zákonností,
jaké si spisovatel v živote ani nebyl vědom. Stará
estetická kritika upadala, podávajíc karakteristiky,
velmi zhusta v matnou schematičnost; moderní
podobizny kritické vyznačují se naopak zpravidla
smělou výraznosti, jež se odvážnč chápe všech prostředků,
aby ostře a reliefně vypraoovala tahy příznačné.
Pomáhá si srovnáním a protikladem; užívá ráda dikce
karakterisovaného spisovatele, aby jeho svéráz
přiblížila; věnuje úzkostliv9u péči přídavnému
přímětku, zaklínajíc do nčho povahovou zvláštnost
auktorovu; nebojí se ani rázného označení, jež jest blízko
karikatuře. Leckdy bývá v takové věrné a
impressionisticky vzrušené podobizně podtrženo to, co na
osobnosti jest "lidské, příliš lidské;" jindy zkratkový
způs Jb podání syntetického potlačuje p'ro jednotný
dojem jevovou plnost; jindy vervní duchaplnost
portretistova příliš svrchovaně, ba přímo virtuosně
zachází svým předmětem. Leč co značí tyto výstřelky
proti pokroku, jejž v posledním půlstoletí učinilo umění
slovesné karakteristiky! Sainte-Beuve, Jiří Brandes,
Erich Sc,hmidt patři tu k mistrům obecně uznaným.

Vedle této psychologické drobnokresby, jejíž
zřejmou ctižádostí jest zachytiti celou jevovou pravdu
jednotlivcovu i s 'rysy podružnými a nahodilými,
vyskytá se v kritické podobizně ještě způsob jiný,

Kritika literární. 4.

49