<>rganisace, tvoi'ili žurnalistiku na našI pddě'/ První dva profesoi'i, ktei'í na pražské universitě, dotud latinské, pi'ednášeli po německu v novém duchu osvícenského krasomilství, K. J. Seibt a A. G. Meissner, byli rodiU Míšňanéj tvdrce Učené společnosti, Ignác z Bornů pocházel ze Sedmihradj nejstarší němečtí novinái'i pražští J. Nunn, B. Kepner a Kr. Loper pi'istěhovali se z Durynk, Ansbašska a Pomoi'an j politickou obranu Němcd v Čechách i germanisace slovanského obyvatelstva napsal český učenec F. M. PelcI, který později úplně se pi'imkl ke snahám českého národního obrození j český šlechtic z rodiny, kde neuhaslo uvědomění státoprávní, Kašpar ze Šternberka, zprosti'edkoval styk domělé německé vlastivědy z Čech. Jest až na podiv, jak nepatrnou měrou účastnili se tohoto literárního i vědeckého ruchu českoněmeckého, sou středIcího se v Praze, rodáci a příslušníci pohraničních krajd čistě neb většinou německých, .kde německý ráz nebyl pouhým povrchním nátěrem, nýbd výra;z;em národní a národopisné pravdivosti, a kde lid tradici jazykovou, zvy,kovou, i prostonárodně básnickou tvoi'il od XVII. století, místy i od dob starších přirozené pozadí německým snahám kulturním. Teprve dodatečně literární dějepisci činnost těcht" mužů, kteří namnoze se vyhýbali stykdm s vddci německé literatury v Čechách a tíhli celou pdsobností mimo hranice české, zařazují do obrazu českoněmecké slovesnosti. Není divu, že vlastenci českoněmečtí nesou velmi bolestně lhostejnost těchto krajinských spisovatelů k uměle a tendenčně vyteoretisovanému pojmu německého písemnictví v Čechách, vždyť oni a nikoliv bezbarví a mezinárodně pi'izpůsobiví pražští literáti němečtí znamenají kladný a hodnotný přínos německé části Čech do literatury. Jak poučný jest případ obou významných prosaj,ků, jejichž hlavní působení spadá do t. zv. sti'íbrného období němeqkého písemnictví, kdy xealism, oblas provázený poučně výchovnou tendencí, vystřídává nadobro romantiku 1 Jadrný kreslíř pošumavských typů ze Všerubska Josef Rank i úměrný básník lesní pi'írody a zbožného srdce Vojtěch Stifter, rodák z Plané, jejichž díla posud zachovala stvýznam nejen dokumentární, nýbrž pi'edevším umělecký, cítili se spíše pi'íslušníky kmene bavorsko-rakou.ského než 'členy českoněmecké jednoty kulturní a slovesné: Rank, který ztrávil valnou část životli ve Výmaru, Norimberce a Vídni, vydával své knihy v Lipsku a ve Štutgartě; Stifter, udomácnělý v Horních 175