VíDEŇ A BERLíN

Z opojného přeludů německého imperialismu, jenž
rozestiral své mocenské síti od Berlína až po Bagdad, ano i ze
skromnějšího snu naumannovského o střední Evropě,
seskupené kolem zájmů a potřeb říšskoněmeckých, nezůstalo
mnohem více než Balkánský vlak, spojující Berlín s Cařihradem.
Na této cestě, která dnes vede přes zříceniny samostatného
Srbska a Rumunska, jsou politickými i obchodními zástavkami
obě hlavní města habsburské říše, Vídeň a Peštbudín i nechybí
prostoduchých optimistů, již se domnívají, že také v
budoucnosti se bude ubírati mocenská myšlenka a snad i kulturní
postup, tíhnoucí směrem jihozápadním, po této trati.

Občas však dočítáme se v českých novinách rozhořčené
žaloby a protestního stesku do toho, že Balkánský vlak, jenž se
našemu království nemůže vyhnouti, přece zcela úmyslně míjí
naši Prahu, a mimoděční přisluhovači středoevropského
monopolu v duchu vídeňsko.berlínském dovozují, že Praha přece
zůstane vždy uprostřed cesty mezi Berlínem a Vídní i tato
myšlenka domněle úplně empirická líbí se českým
Středoevropanům, ano naplňuje je zvláštní pýchou. Ale nejeden z nás
Čechů, 'kteří si zakládáme na citlivé hrdosti svého národního
uvědomění, ocitl se v této věci v rozhodném rozporu s úsudky
národních hospodářů a obchodních politiků a nepocítil ani
v nejmenším zamýšlené urážky, kterou několikráte v týdnu
nám vrhají do tváře osnovate1é a konduktoři Balkánského
vlaku. Přiznám se, že jsem se nejednou zastihl při modlitbě
k Bohu, utajenému v hloubkách naší mravní vůle a
vznášejícímu se v jasu našeho plemenného ideálu: Učiň, mocný, ač
nenarozený posud Bože, aby Praha přestala nadobro ležeti
uprostled mezi Berlínem a Vidní!

Vím, že jest hříšno, žádati Boha za nemožnosti, ale pouhý
pohled do dějin přesvědčí, že politická ta modlitba
neobsahuje nic nemožného. Praha byla již dávno netoliko středem

117