DVĚ VÁLEČNÉ KNIHY OBŽALOBY
A SOUDU

Ještě dlouho nenadejde pravý čas, aby básník'vypravovatel
a psycholog mohl v románovém díle zvládnouti strašnou
a širokou duši přítomné války. Posud stojíme stále v samém
středu událostí, nemajíce nutné perspektivy, jež by
dopouštěla přehlédnouti vnitřní souvislost dějů zevních i vnitřních.
Prudký náraz, jenž ohlušil veškeré myšlení a cítění, porušil
spojitost mezi světem předválečným a chaosem vojny, a kdo
odvážil by se dnes dohadovati, co zachrání si lidstvo
neporušeného a nezměněného z dnešních plamenů a zřícenin?
Ale pravý epik potřebuje nezbytně distance, má-li nalézti
v toku dějů rytmus, bez něhož není dokonalého díla
výpravného j psycholog, zvláště zpytuje-li duši davu a duši doby,
nesmí ji zkoumati beze zřetele k souvislostem vývojovým.
Jestliže chováme oprávněnou nedůvěru k těm, kdož předstírají,
že již dnes mohou podati skutečný naukový dějepis světové
vojny, musíme býti krajně zdrženlivi i k spisovatelům, jejichž.
romány a povídky nabízejí se jako její dějepis básnický: onde
neúplnost a jednostrannost dokumentů, tuto intuice, zevně
omezovaná a znásilňovaná, brání nadobro žádoucímu úspěchu.

Co mohou nám romanopisci a povídkáři přítomné chvíle
dáti ve svých knihách výpravných, mluvíce o současné válce
všech proti všem? Dokumentární zpověď těch, kdož prožili
otřes všech sil a hodnot v člověčenstvu a kdož sami jako
bojovnící na otřesu spolupůsobili, zpověď, jež nepřestává býti
výrazem zkušenosti nejsubjektivnější i tehdy, když napěchována
jest fakty věcnými a postřehy nadobro zbavenými přízvuku
cítového. Vyznání taková čtou se dnes jako naléhavé protesty
- tím naléhavější, čím přiléhavěji líčí krutou skutečnost i
mají žlučovou příchut obžaloby i v případě, že nesledují
pražádné tendence j soudí lidstvo a jeho porušené svědomí,
třebaže zo brazují malý úsek dění válečného s krajním o bmezením

109