TROJÍ POSLÁNÍ STUDENTSTVU

Českému studentstvu nechybělo nikdy přátelských rádců,
kteří s hlubokým smyslem pro zvláštní poslání akademické
mládeže v malém národě a zároveň s oddanou láskou k
jinošským druhům svých životních ideálů vřele á. důrazně
připomínali našim studentům to, co dává skutečné posvěcení
průpravné době, ztrávené na vysokých školách. Mezi těmito
hlasy zároveň laskavými i důtklivými zaznívá dokonce dvojí
tón zvonového zvuku a dějinné svatosti: nač může český
student býti pyšnější než na to, že za hrdinských dob národní
reformace kladl právě jemu na srdce Mistr Jan Hus povinnost
setrvati v poznané pravdě a rozšiřovati ji, a že právě s ním
rozmlouval Jan Amos Komenský o správné a účelné cestě
ke všemoudrosti, sloučené s ušlechtilostí oduševnělého života?

I v druhém bohatýrském období českých dějin duchovních,
za národního probuzení, jest naše studentstvo hlavním
spolupracovníkem velkých vůdců obrody jazykové a mravní:
Jungmann i Kollár, oba neunavní a důmyslní pedagogové, obracejí
se ke studentům s promyšleným plánem národního i
slovanského uvědomění a vzdělání; ze studentských kruhů vyrůstá
dvojí, umělecky i národně plodný směr mladší romantiky,
označený jménem Čelakovského a Máchy; studentům
odevzdává do rukou Karel Havlíček úkol politického i
kulturního buditelství mezi lidem. Jako dějinný protagonista,
dodávající rušného a výbojného rázu celé době, vstoupí český
student do popředí událostí v roce 1848, kdy jeho typ nabude
přetvoření a doplnění - českého a slovanského demokratismu,
pražské radikální politiky, básnického svobodomyslnictví,
fričovskému sklonu k dobrodružství na baště, ve vězení i
uprostřed vyhnanství nedovedem~ si ani pomysliti bez živlů
studentských.

Český student, jenž i nadále vyrůstá zprvu z pod rukou
vychovatelů kněžských a klášterních, na to na poněmčené
vy
47