oblíbené Smetanovy spisovatele a drahá mu díla, abychom
se mohli jednoznačně vysloviti o stupni jeho slovesné
vnímavosti neb dokonce o mistrově příslušenství k tomu onomu
směru. Leč psychologický rozbor dovoluje nám přece nejeden
významný závěr.

Až jednou pronikavý znalec tvůrčího aktu uměleckého nám
dolíčí, kterak hudební skladatel čte své libreto, kterak
domýšlí jeho narážky a rozvíjí jeho nápovědi, kterak tam, kde
původce tekstu nedovedl propracovati úplných a důsledných
obrysů, koná básník tónů rekonstruktivní dílo dovršovaci,
pak vysvitne dojista, že pouze v rukách onoho mistra vzniká
ze suroviny libreta dokonalý tvar hudebního dramatu, jenž
zná, ať uvědoměle či intuicí, možnosti v látce skryté a jenž
sám nosí v hrudi určitou představu jednotného díla
slovesného. Ani postupu Smetanova nelze si vyložiti jinak.

V operách i v symfonických básních Smetanových došel
mohutného ztělesnění několikerý typ češství, který jeho
libreta sotva naznačují, jenž však žije trvale v naší básnické
tradici předsmetanovské. V Prodané nevěstě, v Hubičce
a v Tajemství, ale i v Českých tancích a v básni Z českých
luhů a hájů, kde tvořil skladatel bez jakékoliv slovesné
pomůcky, oslaven byl jasný a slunný český venkov se zdravým a
jarým lidem bohatého citu a šťastného humoru, nevinná shoda
požehnané přírody a neporušeného člověka, blažený sen o
čistém ráji slovanského kmene, kde dobré pudy neklamně vedou
k spasení a kde slunce nezapadá. U Čelakovského, u Boženy
Němcové. u Hálka byl tento venkovský ráj český zobrazen
a opěvován - Smetana melodicky dosnil romantickou touhu
našich spisovatelů po milostné selance české a slovanské j jsem
přesvědčen, že bez těchto slovesných předpokladů byl by sotva
dovedl tolik vložiti do obrysů podaných mu Sabinou a
Krásnohorskou. Také bohatýrský typ bájeslovný, jenž v Libuši, ve
Vyšehradu a v Šárce došel své apoteosy a o němž ničeho
nedovedla pověděti suše střízlivá slova Wenzigova, žil před
Smetanou v našem básnictví: rek udatný a zpěvný zároveň,

38