Langres, malé městečko v Champagni, rodiště DiderotClvo.
Latium (at = ác), krajina ve středni Italii, k niž i Rím
s okolím náležel. Tam yládl též král Latinu$ (i = ý).
latina, jazyk, jímž mluvili Rímané.

literatura čili písemnictví, souhrn básnických i poučných

knih některého národa.
literka, písmenka.

loutna, starožitný hudební nástroj -sUunový.

Lucifer, vlastně světlonoš, dle církevní pověsti vůdce
vzbouřených andělů a kníže pekel.

Ludvik XV., král francouzský, panoval v I. 1715-1774.
lustr, nádherný nástropní svícen na velké množství lamp
neb svíček.

Lydie, krajina ve východní části Malé Asie.

Maecenas (ae = é) Caius Cilnius, výborný státník římský
v době Augustově. proslul hlavně jako štědrý
podporovatel básnictví a básníků; dle něho jmenují se příznivci
věd a umění vůbec nyni "mecenášové".

Mantova, město v severní ltalii v rovině pádské.
Marmontel Jan František, francouzský spisovatel, žil v letech
1723-1799.

Martin svatý, biskup v Toursu (čti Túru); památku jcho
světí církev ll. listopadu.

Médové, národ v přední Asii na vysočině Iranské Peršanům
příbuzný.

mechanický, strojově vyrobený.

měsidlo (kráter) u Řeků nádoba, v níž při hostině mísilo se

víno s vodou.

Mermnadovci, starý královský rod v Lydii.

Milán, severoitalské město mezi řekou Ticinem a Addou.
Miletos, obchodní město řecké na pobřeží Malé Asie.
Mincio (c =č), řeka italská, jež ústí z levého břehu do Pádu.
Mohuč, starožitné město při střednim Rýně, sídlo
arcibisku
povo.

Musa (s=z). bohyně zpěvu a básnictví, dcera Diova; původně
uvádí se Musa jedna, později mluvívá se zpravidla o
devíti Musách, jichž vůdcem byl bůh Apol\on.

mykenský, víz Agamemnon.

Neapol, město ve střední Italii na pobřeží, pod Vesuvem.
ve starověku proslulé svými letohrádky.

94