Mnich horlil, křičel, rozkládal rukama, rděl se
ve tváři, Vida rozvášněné chování náruživého a
nespravedlivého muže, přistoupil k němu vážený
konšel, který již před chvílí velebil nález
Gutenbergův a laskavě mu pravil: "Nemusíte snad tolik
se hněvati, otče; vždyf nikdo vám neubližuje, Jak
bylo v Čechách, nevíme, a nemohou-li se odpůrci
hájiti, neměli bxchom na ně útočiti. Já jsem jen
přesvědčen, že Cechové bojovali statečně, a nebyl
bych křesťanem, kdybych zavrhoval čtení bible,
která jest pramenem celé naší víry. Pán Ježíš
sestoupil na zemi, aby zjevil pravdu a založil církev,
aby se pravda co nejvíce šířila. Nuže, Gutenberg
ukázal novou cestu, po níž se může šířiti. Ať
tištěné knihy obsahují učenost, či náboženství,
konají úkol bohulibý; neboť sám Hospodin, otec
světla, chce, aby jeho záře pronikla všadY' a ke
všem. Ostatně nezapomínejme, mluvíce o
Gutenbergovi, co vše ušlechtilr' ten muž za svůj vynález
již vytrpěl; kdyby neby přesvědčen o jeho
prospěšnosti, dávno by byl již oddal se povolání
klidnějšímu a výnosnějšímu. Dnešní den, milí
přátelé, jest slavnostní den našeho města. Nekalme
si ho tedy záštím a hádkou, nýbrž děkujme Bohu,
že jsme se narodili v naší starobylé Mohuči, jejíž
jméno vyslovují všichni sousedé i cizinci s rostoucí
vážností 1"

Tu neodvážil se již nikdo namítati čehokoliv
k řeči tak ušlechtilé, nýbrž všichni Mohučané,
poslouchajíce poledních zvonů, svorně pospíchali
ke svým domácnostem, kde je čekaly hody
slavnostní.

79