krajných národech, nemožných dobrodružstvích.
Náš obrázek předvede nám rytířského básníka,
v němž hlásí se tyto všecky rysy.

Jeho velké básni "Parcival" obdivujeme se
podnes, neboť všecek středověký duch jest tu
zastoupen. Církev a rytířství podávají si u
Wolframa z Eschenbachú ruce. Statečnost tělesná
i ušlechtilost mravní j~ou tu nerozlučně spojeny.
Základní látka básně jest vyňata ze starodávných
pověstí nadaného, avšak předčasně vymizelého
národa Keltf1 v Anglii, děje jsou takřka
přestrojeny do francouzského kroje rytířského. S tím se
však bavorský rytířský pěvec nespokojuje, nýbrž
prosycuje celou svou báseň národním duchem
německým. Ježto pak byl Wolfram z Eschenbachů
bytost vzácně hluboká, dotkl se ve veliké své
skladbě otázek a záhad, které posud znepokojují
a rozechvívají srdce lidské. Mluví-li dnes
vzdělanci o křesfansko-rytířském středověku, o jeho
duchu zbožném a dobrodružném, nazývají ten věk
často romantickým (i = y): sotva kdo představuje
rytířskou romantiku lépe než hrdina Parcival z
našeho obrázku a než jeho pěvec Wolfram z
EschenbacM.

V prvních třech svých obrázcích jsme se
zabývali vesměs díly obrazotvornosti básnické:
Homeros, Vergilius i Wolfram z Eschenbachů
zpívali v libozvučné mluvě o postavách, které se
zjevily jejich fantasii. V posledních dvou obrázcích
syojí knížky chceme se obeznámiti však s knihami
vědeckými, se světem učencf1. Na rozhraní XV. a
XVI. století, čili na přechodu ze středověku do

17