jenž nastoupil na místo mé matky a nyní chránil
někdejšího jejího vyhýčkaného miláčka. Od r. 1879
bydleli jsme na idylickém předměstí Záhradí, kde
narodily se moje děti: Theodor, Arnošt, Marie,
Vladimír ar. 1886 nejmladší Lila. Roku 1887
přestěhovali jsme se zpět do města. Líbezné Záhradí
vylíčila jsem v pracích V Zákoutí, U dědků,
Zasněžen a v Maloměstském románě; chalupa
babičky Krovecké jest stavení právě naproti mému
bývalému bydlišti. Dokud byl ještě otec živ,
setkávali jsme se s ním na Horách u České Třebové;
krásné lesní scenerie tohoto koutečku užila jsem
v povídkách V lázních pohorských, Dorotka a Na
Horách. Roku 1885 podnikli jsme cestu okružní
hlavně na český jih; některé dojmy z cesty té
složila jsem v pracích a článcích: Železný kříž (z rodiny
tam vylíčené a usazené na Malých Budech u
Mirotic pochází můj manžel), Musa sapientum, Na
saních, Sen v noci svatojanské, Sny a skutečnost,
Pohádka o starém hradě.

Ruch národopisný na blízké Moravě kolem roku
1885 se probouzející záhy i ke mně dolehl; i pro
my.šlenku svérázného kroje a obydlí brzy jsem se
nadchla a na základě tom spřátelila se s
Miloslavou Procházkovou, jejíchž listů jsem po šest let
nejvěrnější spolupracovnicí. Napsala jsem do
Domácí Hospodyně a Včelky mnoho článků, Slavín
žen českých (Slavín zavedl mne k studiu
historickému, k němuž během času vroucně jsem přilnula),
a serii posudků literárních O ženách a od žen, a

55