předmětem lidovědného studia psychologického,
i jako románovým námětem, dotud
nesnadno.zdolatelným. Vábilo ji sžíti se důvěrněji s místem, v němž
se jako v uzlu sbíhaly nitky rozsáhlého a
hromadného života sektářského, rozptýleného po různých
obcích Litomyšlska a Skutečska; některé osobní
známosti s pamětníky prosečskými, tak cenné pro
její studie i práce, jí Proseč ještě přibližovaly. lob·
měnila dávný plán, zakoupiti se pro letní pobyty
s chotěm a s rodinou v Budislavi, a roku 1903 stali
se manželé Novákovi majetníky chalupy č. 74 "na
domkách" v Proseči při zábořské silnici.
Zachovavše úhelné zdi a půdorys budovy, ale přestavivše celý
domek pohodlně, mohli r. 1904 manželé Novákovi
vztyčiti na archaistické lomenici typický
východočeský kabřinec s památným nápisem: "Mír přebý.
vejž v domě tomto. Tato lomenice vyzdvižena ná·
kladem dra Josefa a Terézy Novákových r.1904."
Nyní se Teréza Nováková vracela každoročně do
své prosečské chalupy v pozdním létě a pobývala
tu vždy hluboko do podzimu. Ale rodina, na niž při
výstavbě a úpravě chalupy bylo pamatováno, se
tragickými událostmi zmenšovala; v září roku 1905
dotrpěla v zahradním pokojíku podlomená a
rozvátá princezna Pampeliška, Lila, a na léto roku 1907
přijížděla Teréza Nováková do Proseče jako vdova.

V létě r.l908 rozhodla se přestěhovati do Proseče
trvale a uskutečnila svůj plán, ale nejprve nemoc
nejmladšího synáčka, Jaroslava, pak dlouhá a těžká
choroba vlastní způsobily, že tento prosečský pobyt

42