Čech, netoliko odborná přímo badání o řádu
piaristickém, ale' i širokou, trpkou a přísnou znalost
života, kterou si osvojila_ ~ celé soustavě neštěstí
od roku 1901 následují cl. Proti Dětem čistého
živého jest v Drašarovi rártmC komposiční ovšem
opět monograficky zúžen, při čemž spolupůsobila
vydatně využitá autobiografie rekova, ale ve dvou
ohledech, kritikou přehlédnutých, značí kniha ta
vzestup vývojový: nepodává se tu pouhá tragika
intelektu a citu, jako dosud, nýbrž zároveň tragika
smyslů hrdinových, a pak v žádné románové" knize
spisovatelčině není tolik hluboké poesie jak v 'to'mto
díle, jemuž autorka vepsala ve štír odvážná slova:
"lidské, příliš lidské'(:

Nebylo Teréze mmové přáno, aby, dozrávši
takto lidsky i básnicky, stvořila další řadu děl,
slučujících hlubokou znalost lidu s realistickým
mistrovstvím románového uměnf. Odečtou-li se kratší
cesty za hranice a delší léčebný pobyt v Praze,
nebydlela v zátiší prosečském souvisle ani tři
roky. Pokud nebránila nemoc, byla to doba ůsilné
práce, v níž vedle Wagnerovy hudby hledala
narkotikum proti pesimistickému titanismu, který se
osamělé umělkyně zmocňoval a jenž vyvřel knihou
lyrických pros Výkřiky a vzdechy. Důvěrný styk
s lidem, drobná práce vzdělávací v Proseči i v
městech okolních, rozvětvená korespondence a
konečně i úzkostlivě pečlivé vedení domácnosti byly
tu protiváhou. Roku 1908 vznikla knížka pro
mládež Dvě stařenky; jedna z hrdinek, Špitálnice Ková·

36