práce tvůrčí. Není náhodou, že většinou zde vznikly
Děti čistého živého, o nichž má matka pracovala
v letech 1903-1906. Látka, jak již řečeno, zají·
mala spisovatelku déle než deset let, ale teprve
pobyt v Proseči, styk s učitelem Josefem Chalupníkem
jenž se prokázal jedinečně spolehlivým
zpravodajem, důvěrné poznání různých skrytých končin na
Skutečsku daly pevný základ mohutné té skladbě.
Proseč sama (v knize Městečko) s nedalekými
vesnicemi Českou Rybnou (Dolce), Miřetínem (Rovinka)
Pasekami a Otradovem (Zderadov) soustředí kolem
sebe složitý děj, rozvětvený po několika rodech a ge·
neracích;'městečku Proseči dostalo se pomníku jedi.
nečného. Promyšleně komponovaný román o konci
a rozvratu sekty adamitské nezrodil se však pouze
z objektivního studia cizích duší~ nýbrž křtěn jest
na každé stránce oním tragickým pojetím života,
které Teréza Nováková zaplatila neštěstím mateř·
ského srdce roku 1901. Tragika ta jest bez senti·
mentálnosti, provází! ji stále neohrožený pohled do
vášní a bludů lidských.

To platí ve zvýšené míře též o poslední velké
s~ladbě její Drašarovi, který byl celý napsán v
dvouletí 1908 a 1909 v Proseči, kam se má matka roku
1908 po otcově skonu trvale přestěhovala. O
Drašarovi psala již r. 1894 a rekem objemného románu
mínila jej učiniti ještě před Dětmi čistého živého,
které si původně představovala jako kratší povídku.
Do Drašara dovedla vměstnati ne toliko mnohé stu~
die konané na Poličsku a na nejrůznějších místech

35