mé matky ladem. Národopisné, odborně pojaté zkou·
mání kroje českého vůbec, činnost ve spolku Mi·
nerva, založení ženského Světa a Ústředního spolku
českých žen, konečně narození nejmladšího synáčka
Jaroslava, nedovolily ani, aby byl záhy dokon·
čen Jan Jílek, ačkoliv právě pro něj podnikala
v Praze důkladné studie o dějinách české emigrace.
Když byl r. 1897 dopsán, zaslala jej má matka Sva·
topluku Čechovi pro K věty a na jeho přání dílo
přepracovala, soustředila a zkrátila, třebaže v kniž·
ním vydání se pak částečně vrátila k původnímu
znění. Vůbec moje matka často práce své, hlavně
rozsáhlé skladby, podrobovala komposičním
změnám, a to zpravidla k zřejmému jejich prospěchu
a byla tu přístup na návrhům, které se jí nejprve
zdály nemilosrdnými; za mnoho dobrou radu vděčí
starší její díla mému otci, jenž jí napočátku
činnosti vychovával v jazykové -ryzosti a nejednou
upozorňoval i na otázky komposiční; ani později
nechybělo mé matce takových rádců v okruhu jí
nejbližším. Nejméně změn prodělaly románky Jiří
Šmatlán a Na Librově gruntě, z nichž onen dokončen
r. 1899, tento r. 1901. Mezi nimi ~ Janem Jílkem
jest rozdíl podstatný; invence nyní jest mnohem
bohatší, epický proud daleko mocnější; knihy mají
zaokrouhlenou komposici a dějovou jednotu. V nich
dovedla Teréza Nováková vykresliti individuální
příběh románový na širokém pozadí národně kul·
turních dějin; připravila se na to nejen
monograficky podrobným zahloubáním se do historie českého

32