se tu s tvářemi prababiček. o nichž si ani nikdy nepokusili
představiti. že jednou byly mladé. vášnivé. smutné.

A smutné předevšlm. Jejich sny a touhy. často krou·
žlci v matném neurčitu a nevědouci kam se obrátit .. byly
řadou pokusů vysvoboditi se ze smutku. který tak mdlobně
tlačil k zemi. Sml se to řfci. v čem vlastně záležel? 'leny
nechtěly býti věcmi. k čemu je společnost od tolika
pokolenl odsoudila. a pociťovaly smutek věci pohozených a po·
šlapaných. které si v pohaněni náhle uvědomily. že i ony
vyšly z ruky božl; snad proto k nim doléhal zádumčivý
verš Lenauův melodii tak zpřízněnou. Mrákotně a V
bolesti se probouzely z věčného bytí k vědomI lidské ceny.
Cltily. jak i živočich v nich. kterého se dosud neodvážily
zjistiti. postřehl řetěz. na nějž ho upoutaly zvyk a pohodil;
zachvěly se. když pod pokožkou procitla práva těla. kdežto
dotud věděly jen o jeho povinnostech. přijlmaných bez
rytlřské vděčnosti. Byly plny rozpaků. nebot dotud
ztotožňovaly cudnost s pokorou a nynI si přiznávaly oprávněnost
cudnosti. jež jest sebevědomlm. Budou mm tolik odvahy.
aby se snoubenci nebo muži o tom zmlnily ve chvlli nej·
důvěrnějšl. či opět budou mlčeti. marně čekajfce. aby on
se dovtípil z jejich rozpačitého zdráhánI? NenI sporu. že
právě zde vzniká pohoršenI nejsnáze. Neodsoudila honetnI
společnost francouzská zpronevěřilého abbé Enfantina jako
pohana za to. že chtěl pocitem svobody posvětiti lidské
tělo? Neupadla krásná a duchaplná Gutzkowova
pochybovačka WaIIy v obecné opovrženI nikoliv proto. že
dovedla odhoditi život. nýbrž proto. že se odvážila svobodně
disponovati nahým svým tělem jako darem a inspiraci pro
milence. kterého nemlnila nikdy učiniti manželem?

Svobodně rozhodovati o svém těle. o své duši, o svém
osudul Hledati v sobě zákon a nacházeti v sobě poslednI
důvod I Nečekati. až muž. rodina. cIrkev a společnost
pokynou ženě. aby šla za jejich rozkazem se zavázanýma
očima. pokorně a zajlkavě šeptajfc: .Staniž mi se podle
slova tvéholc Vábivě a neodolatelně zaznlvajf tyto svůd·

8