vychovávalo, povzbuzujíc nevěrce, aby si v niěem před sousedy
nezadali. Proto bývali pří sni až k askesi a pěstovali, jak sami říkali,
ctnost pro ctnost samu bez nenáviděné sankce kněžské. Namlouvali
si, z domnělého vědeckého přesvědčení, že jsou pouhými
materialisty, avšak zboiňovalis nadšením, jehož jim mohl každý spiritualista
záviděti, sílu ducha chrabrého ve vzdoru a důsledného v negaCí.
Sami se označovali ve smyslu tehdejšího kriticismu, prosakujícího
již z universitní inteligence do dělnického lidu, za pochybovaČe,
řízené střízlivým smýšlením, a zatím byli proniknuti mohutným
ethusiasmem, který jenom nevěděl, kam se obrátiti se svou pod •.
nětnou chuti. A byli by se opravdu zhrozili, kdyby jim byl někdo
po pravdě dovodil,že jejich atheismus je vlastně náboženstvím
svého druhu.

Mnozí z nich zaujímali čelné místo v počátcích dělnického hnuti
a přinášeli také do časného socialismu onu až fanatickou úpornost,
která mnohem spíše svědčí vyznání náboženskému než směru
hospodářskya sociálně revolučnímu. Dějiny českého socialismu v prvnfch
svých kapitolách nesou stopy toho, ale dnes, za dob obecných
úspěchů stran dělnických, nedovedou toho pochopiti positivnf
politikové socialističtí. Čím může být pro ně byronská romantika
jejich zakladatelů?

Také bezvěrci zaznamenávají dnes úspěchy nebývalé. Jsouce
zastoupeni ve sp,rávě obcí, nedopustí ovšem, aby jejich mrtví byli
pohřbíváni odděleně od ostatních občanů jako vyvrženci. Jejich
velké, mocně rozvětvené a důmyslně organisované sdružení stalo
se církví chráněnou státem, i požívá znamenitých výsad; jeho
poslanci chlubí se zákonodárným vlivem a působivým vetem.
Dočítám se občas, že sdružení to pořádá besídky, divadla, skautsk~
výlety a snad i taneční věnečky pro své členy i nepochybují, že jec
náležitě· postaráno o Ií'emocenské a starobní pojištění bezvěrců,
což jim může plně nahraditi blaženost nebeskou. /Říká se tomu
prosaicky : běh věd lidských a s patetickým důrazem: krása vývoje.
Ale mně není pranic dobře ve světě, kde se každý enthusiasmus
proměnil již v organisací.

176