archivech a běda, i po kancelářích ministerstev', avšak typus zů;.
stává nezměněn.

"Nikdy však nezapomeňte, doktore", řekl mně jednou s
důrazem, 'který zazněl gargantuovským smíchem, ,,~ hlavní vzpruhou
učeneckého živo'ta, jenž může ovšem býti na míle vzdálen od
vědeckého tvoření, jest závist. Dějiny podceňuji vůbec její výinam a
nechtějí si uvědomiti, že vedle hladu a pohlavni lásky předevšim
určuje lil;lské činy.. Od hloupoučké služtičky, která tamhle na
chodníku závidí kamarádce křiklavou růžovou stuhu, až po
universitního rektora, dusícího se žlučí nad tím, že v německé revui citovali
včera článek jeho mladšího kolegy, vládne lidmi závist, ale nikde
se jí tak dobře nedaří jako v učeneckém stavu. Počkejte, poznáte
to na vlastní kůži, ale, protože vás mám rád, radím vám, abyste
sám nikomu nic nezáviděl. Nestojí to za to. Jsou to dohromady
hadry. Hadry, pravím, doktore j věřte zkušenému I" Pojmem "hadrů
Ikončívaly se zpravidla jeho invektivy za lidstvo,- vkládal! do něho
všecko opovržení k lidské komedii, všechen posměch nicotnostem,
za nimiž se homo sapiens pachtí, všechnu povýšenost cynika,
který pro sebe pranic od života nežádá.

Za léta nastřádal jsem si zkušeností, které do slova a do písmene
potvrzují a prohlubují názor mého starého přítele. Dojista závidí
si ze vší mysli a ze vší síly své také státníci a diplomaté (jménem
a v duchu národů a států, jež zastupují), krásné i ošklivé ženy,
hnány na pohled toaletní řevnivostí a vlastně neuvědoměle
potřebami a nároky své pohlavnosti, umělci a především herci ve
slastných vteřinách potlesku a v nepříjemných čtvrthodinkách pročítání
kritik, 'matky na plese a svatbách svých i cizích dcer, kněží po
visitaci a slyšení u biskupa - ale závisti učenecké se nevyrovná
nikdo z nich. Ta neobmezeně panuje v profesorských sborech,
rozhodujíc o nepochopitelné jinak distinkci mezi řádnými a
mimořádnými sílami. Za její diktatury se konají volby v akademiích a
proslulé předporady k nimi běda tomu, na koho se snese závist
několika držitelů akademické moci, promíjejících vše spiše než
opravdovou schopnost a originalitu J Na oko ne stranný posudek
knihy kolegovy píše se výhradně za inspiračního vnuknutí bledé
ávistiz, jež arciť dlužno zakrýti vznešenou objektivností odbornic.

167