nébo léta, byl půvabqý tanec vstavačů na lukách. Jakoby se v
rozvitém kole držela za· ruce, rozestavila se překrásná vstavačová
okvětí chráněná dužnatými listy s půvabnými skvrnami uprostřed
trav. Je třeba zcela -nepatrné obraznosti, aby se zdálo, že květiny
ty, měnící rok co rok svá stanoviště, se pohybuji. Nejsou stejně
oblečeny tyto rozkošné tanečnice, uvádějící rej léta: kukačky
potřásají tmavočervenými sukénkami, přecházejícími do fialova;
vemeníky protahují se ve světlounkém gázu nazelenalé bělosti i vstavače
bezové žloutnou v půvabu poněkud chorobném; vstavače plamaté
pyšní se nejenom štihlým růstem, ale i roztomilými tečkami na
bledě· růžové látce jako by etaminové ... věru dívčí, marnivé
tanečnice J Jak je možno, že jsem se jim po tolik let zpronevěřil a
nadobro nedbal, dobrovolný vězeň města a jizby, přírodního zázraku,
jakým je příchod léta? Obávám se, že nejsem sám.tI).ezi milovníky
přírody, kdo jeví takovou trestuhodnou nevšímavost ke vstupu
léta, tolik slavenému v primitivních kultech přírodních a odtud ještě
v tradici lidové. I ti, ·kdož neradi přehlédnou slavný vjezd
Primavery s jehnědy a prvosenkami a kdož pravidelně pozorují brunátnění
a zlatnuU listí na počátku podzimu, zpravidla zapomenou vstoupiti
v přírodní dílnu včas, kdy se tká letní šat pro luka a lesy právě
před obdobím první senoseče. A proto vstavače, tyto exotické
pozůstatky subtropické flóry v našich krajích zdalekanepožívaji
lásky a slávy, vlastní jarním květům. A kdo mně zaručí, že sám na
rok zase nepromeškám vstupní rej těchto letních tanečnic?

*

VEČER PŘED SVATÝM JANEM. Hluboké a svaté kouzlo
vánoční půlnoci prožili jsme všickni a prožíváme každoročně, i
rozumíme dobře básníkovi, proč ji nazval "máti všech noci". Čaromoc
jejího mladšího bratra, večera před svatým Janem, pokládáme
zpravidla za pouhou představu tradiční, a málokdo z nás se napil
vlastními rty z jeho silného pohá~u. Snad si vzpomeneme na mocnou
baladu oTomanu a lesní panně; pak ozve se nám v sluchu i v nervech
svůdná a zhoubná melodie líbající víly, která zabíjí horkými letními
pocely, avšak pro většinu z čtenářů není dobrý Čelakovský již

123