Křesťanský čtenář odolá sotva kouzlu, které se line z tohoto
prostého a významného výjevu. Lidovost evangelická shledává tu
se zalíbením, že za svědky tajemství zvoleni dva prostičtí venko·
vané, dotud zcela neznámí v obci vyvolených; eucharistické
nadšení jest unášeno Ježíšovým obřadem lámání chleba j básnická
nálada temení z pozdního soumraku, který důvěrnou svou peru!
klade měkce nejprve na družnou pout v širém poli a pak na
společnou večefi v skromném domku emauském - východní selanka
s hlubokým pozadím náboženským prodšena jest svěží vůní
mladistvého prvokřesťanství. Středověká církev, která v pondělí velí·
konoční obracela pozornost věřících k příběhu v Emausích, ocenila
velmi dobře jeho věroučný i básnický smysl: v obřadných hrách
velikonočních, jež jsou patrně východiskem dramatu
novověkého, přisouzen jest emauské episodě zajímavý podíl. V některých
bohoslužebných skladbách velikonočních, hlavně francouzského
původu, k výstupům svatých žen, nakupujících mastí a
dovídajících se od anděla o z mrtvýchvstání, k dialogu Petrovu a Janovu,
pospíchajících ke hrobu II ke scéně mezi Magdalénou a Ježíšem
v podobě zahradníka, řadil se výjev učedníků v Emausích, jenž
býval zcela stručný, třebaže důkazy Spasitelovy, vybírané z
Mojžíše a z proroků, lákaly často skladatele k věroučné důkladnosti.
Také v Čechách za doby Karlovy zapial duchovní básník episodu
emauskou do velikonoční hry ,,0 třech Mariích", kterourozpředl
do široka a využiv co nejvydatněji tradice, přímo napěchoval
jednot1ivostmi z vypravování evangelického. Ale nebyl pouhým
řemeslným veršotepcem, ani. suchopárným dogmatikem j za
prostoduchého dialogu, v kterém se střídá latinský recitativ s· českým
přednesem, pobízí u něho jeden z půtujících tovaryšů Ježíše
slovy primitivisticky půvabnými: "Náš milý, zuostaň s námi,
prosíme tebe - bychom pak mieli zaplatiti od tebe - nebo se k
večerublfŽí - a svietlostk mračnosti se níží j - puojdem rače do
onoho domu - a pojíme, co budeme míti k tomu"; jinak však
se výjev v ničem neodchyluje od znění evangelia.

Leč emauský motiv sám, tak působivý v osnově velkonočních
vypravování o z mrtvých vstáníJežíšově, neosvědčil plodivé síly
v literatuře j neobsahuje ani hojnějších prvků výpravných, ani
dra
118