Nebyla by to však Božena Němcová, kdyby ÍveVlaších hledala
~v~ hrdinky ve vznešeném stínu chrámů, paláců neb divadel.
V chudičké chatě rybářské nad Adižínacházi Jakub Halina svou
Mariettu, plavou, ale již poitalštěnou vnučku českého zahradníka,
zapomenutý kvítek, vzešlý ze semene, které česká posádka
zane<:hala ve Veroně. Pouliční prodavačku květin a fíků, stávající
uprostřed lazaronů u dveří kostelních, dovedla básnířka na
několika stručných a přece výmluvných stránkách obestříti kouzlem tak
čistým a teplým, jakoby Marietta byla sestoupila s některého
oltářního obrazu v San Giorgio in Braida j sympatie Boženy
Něm<:ové sdílí se čtenáři, jenž ani se neodvažuje vysloviti pochybnosti
o psychologické pravdivosti této silně idealisované postavy. Mravní
čistota a zdrženlivost dívky z české krve znásobena jest při
Mariettě živou a tvořivou mocí její vlašské zbožnostij dobročinná a
milosrdná k lidem, jest především oddána Bohuj dovede muže
milovat po sestersku ~ vychovávat ho stykem a hovorem. Jest
v tom kus roztomilé a anachronistické naivnosti, že veronská
květinářka z lidu vyléčí českého vojáka z rodového záští příběhem
o rodě Monteků a Kapuletů, ale věříme jejímu mravnímu působení
na Jakuba Halinu již proto, že v něm vlastně jenom oživuje jeho
výchovu otcovskou. Tak se ve vlašské zemi přerodí divoký, mstivý
a násilnický český hoch stykem s malou lidovou světici, jíž se slíbí
státi hodným, snahou o stálé zdokonalování. Ve výjevu, který má

~

spíše půvab legendy než plnost reality povídkové, rozcházejí se

milenci po bratrsku, aby si slíbili lásku a -'- nespatřili více: Po
létech obrozený Jakub se vrací do Verony, nachází však již jenom
hrob Mariettin zalévaný slzami a vzpomínkami její matky. ;,A
navždy jsem odešel z krásné krajiny, bych doma sloužil Bohu a
lidem", zakončuje Halina evangelicky prostými a působivými slovy
příběh své lásky a obrody. Další životní pout tohoto člověka
božího, jenž, nuzák, rozdává bohatším, odstrčený, zjednává
spravedlnost jiným, posmívaný, jde po pravé cestě k Bohu, dokazuje, že
se nesetkal s Mariettou nadarmo.

Marietta B?ženy Němcové není plastickou postavou, v níž pří~é
a syté pozorování nastřádalo přesvědčivou plnost života, neb v niž
povahová tvořivost básnická povznesla skutečnost k výši typu;

101