cová úplně samostatně podle svých psychologickýéh zákonu, z nichž
zákon o svobodě srdce, schopného sebeobětováním vykoupiti
bližního, stojínejvýšej pak se již nadobro od svých model1i'odpoutává.
Učeni odbornici doložili v detailech, ale zapomněli shrnouti
jednotfcíformulí pozorování, že právě ty stránky v ,'Chudých lideéh" ,
kde poesie kypí nejsilnějším varem, vznikly bud smělou kombinací
skutečnosti aimaginace ,nebo ještě častěji volnou hrou fantasie.
Lyrickou improvisací, posunující bezstarostně dějiště i jinéna, jest puvabÍrý
výlet ke zřícenině v Litoboři. Jenom v tichém snění toužebné důše
básnířčiny se linulo houslové noční duetto z polotemného okna
červenokostelecké fary, kterou osadila básnířka knězem nikoliv
podle vzpomínek, nýbrž podle svého idealistického požadavku. Ne
ve skutečnosti, nýbrž pouze v knize určen byl milostný osud
Florinky Martoňovy harmonickým štěstím s Mánkem rychtářovým, jen
aby naplněn byl zákon lásky, která přemáhá překážky stavu,
J::ozpory rodinné, nesnáze peněžní ... milujte se a budete spaseni I

Také románek Jakubuv a Mariettin vytvořila zcela volně,
nedbajíc motivu, ze skutečností, obraznost Boženy Němcové, když si
byla nahřála peruti k rozletu u nevyhasínajícího krbu její horóuci
citovostí. Spolehajíc na vzpomínky a vypravování českých vojáku
nalezení v rakouské tehdy Veroně, kolem jejíchž fortů, bran a
bašt místy dosud vlaje císařská vojenská sláva potrhaným prapo"
:rem černožlutým,přibásnila Božena Němcová svému hrdinovi
'Jakubovi vlašskou minulost. Sám se uprostřed ní kresli jako
typickýčeský voják na cizí půdě, které nerozumí a která jím pohrdá;
jako piják, furiant a rváč vstupuje do života a d~ Verony mladý
podkrkonošský chasník, jenž má dorůsti k výši člověka božího.
Starobylé a krásné město, které se mělo státi zpupnému Jakubovi
Damaškem, zná hásnířka sama jenom z knih, a to dokonce pouze
německých; zprávy ty dostačily jí však, aby nakreslila živý, byt
ne zcela přesný obraz městský. Čtenářka romantických básníků
nezapomněla v něm na hrobku Romea a Julie a na starý klášter
františkánský jmilovnice umění posunula v popředí' ve:ronskýéb
chrámů kostel sv. Zena, k jehož slavnému portálu postavila svou
půvabnou Mariettuj temný obrys divadla římského kmitl se
alespoň' na okamžik vypravováním.

100