ale tato chudičká. květinářka, která kdysi vykoupila českého vo~aka z Podkrkonoší, obrodiv§i ho svou nábožnosti a čistotou, zjevf se jenom nám Č~chumf kteřf zabloudí do Verony. Dříve ještě než isme čtli svého Shakespeara a studovali dějiny, bylo nám pevnostní a vojenské město Verona znamo z půvabné a tklivé povfdky Boženy Měmcové "Chudí lidé", stejně jako jméno sladké a jasné Florencie jsme poznali nejprve ze životního př1běhu ,komtesky Hortensie v "Babičce". Nejsou to cestovní a reálné zkušenosti z !talie, které zde Božena Němcová vypravuje; ona, duše jižnf, ano vlašská, nesměla nikdy překročiti Alp a musila se spokojiti s tím, že episodicky vkládala do svých prací, hledajících a oslavujících podstatu lidové i národní duše české, své sny o !talií, upředené z knižního studia a z básnické touhy. V "BabiČce" má Hortensiina florerická episoda místo docela podružné, leda že jest nejpůvab. nějším květem aristokratického sklonu básnířčina, který dovedla harmonicky smířiti s vřelou úctou k prostému, lidovému lidství. V "Chudých lidech" Jakubova episoda veronská má však význam daleko hlubší, neboť teprve skrze ni se stává vlastní hrdina povídky, mravní bohatýr v zaplátované kazajce, Jakub Halina, oním -člověkem božím, jakým ho chtěl míti idealismus Boženy Němcové, aby dovodil svou víru v poctivé, prosté srdce českého chudého člověka, schopné spasit svět obětavostí a sebezapřením. Krajané Boženy Němcové i odborníci literární srovnali velice podrobně i pečlivě skutečnostní základ "Chudých lidí" s jejich básnickým zpracováním, které leželo plných dvacet let za životními zkušenostmi poetčinými v Červeném Kostelci. Vracejíc se v nejtěžších dobách svého podlomeného a zklamaného života vzpomínkami do šťastnějších let své mladosti, křísila jasně a určitě postavy, s nimiž se kdy byla setkala, a v nichž mladistvý její bystrozrak odhalil jiskru božskou. Pří kresbě figur držela se i v "Chu.