MÁ CH o VO JEZERO Neviděl jsem Máchova jezera doposud za ružového večera májového, jenž mu dopomohl k básnické proslulosti, a vím také, že bych tam. IIlarně hledal i za červánkového požáru květnového ,soumraku to, čím si obraznost romantikova dokreslila scenerií č~ského Středohoří: do vln nepadá bílý sUn ponurého vězení, vypudovaného podle žaláře v Chillonu, Dad temnýmmodremnezakvétá vodní lilii žalná plachetnice, podobná té, jaké užíval Konár Byronuv, nikde nespadá do hloubky jezera, stíněna dubem, osudná skála Jarmilina. A přece vzpomínám na břehu V Doksech živě máchovské· krajinomalby pro' několik. jejich postřehU definitivních, s nichž ani odstínu nedovedlo celé století setříti a které jsou pří všem svém jemném ladění nazřeny tak pevně. Modro vln iIa hladině zakvétá doposud zelení, jak uplývá do dálky, aby posléze ~plynulo v bledé jasno; ne-li loňka plachetní, tedy výstražná bílá bóje houpá se na vodách jako vážný let čápa, a místo vesla plavcova tvoří drobný parníček dlouhé pruhy, vroubené růžemi sIupečního západu; všude, kde borový zavání háj, "objímá břeh kol a kol jezero hladké v křovích stinných'''' tak měkce a družně, jak ~o s vysokou gracíí vyjádřil Mácha obrazem plným něhy a čistoty dtové, "co sestru brat ve hrách dětinných". Za které denní doby jest v létě v Doksech nejkrásněji? SpoIe~enští lidé, kteří se v !relých proudech sjíždějí sem koupat z České J-,ípy, z Mnichova Hradiště i z.Prahy, dávají přednost odpoledním hodinám za plného slunce. Pak ztemIlí pláž sty postava postaviček v pestrých koupacích šatech, hovor a smích přehluš( docelapravidelnou hudbu zčeřených vln, nahé i polonahé děti, lezou a kutí jako hmyz v písku na břehua honí se .z.a svými barevnými míči ve vodě, a zatím co sluneční paprsky se prodírají úsilně hustým stínem melancholického českého boru, zbarvujíce jeho kmeny na tmavorudo, rozpřádá se pod ním život malých mořských lázní v stylisaci spíše utěšeně rodinné než výbojně měšťácké (skoro rovnoměrně účastní se obě národnosti tohoto prázdninového reje v dávno poněm~ených Doksech). Není třeba ani plechové banality 76