koliv v stínu a v osamělých vískách romantického Bezdězu, nýbrž
dole, v plném slunečním světle a v důvěrné družnosti lídských
domovů rozuzlí se všecky osudy: romantické tajemství bylo tu proto,
aby Je rozptýlila svítivá záře radostné pozemskosti, moudrého
lidství, přirozené lásky, slovem všech oněch hodnot, které Smetanův
genius nepřestával vyznávati. Tvořivá jeho šíře dala Bezdězu vše,
co bylo jeho, od dramatické hrůzy zápasu s pozemskými mocnost~i
o zlato po lyrickou kantilénu chorálu mariánského, ale z těchto
intensivně prožitých romantických dobrodružství pospíchal Smetana
zase do světa své vnitřní pravdy a radosti, s vrchů od zřícenin a
z temných lesů do českých luhů a hájů, do požehnané selanky
šťastného a přirozeného lidství. Vyhnul se královskému Bezdězu,
který později zaujal Svatopluka Čecha; zůstal však i cizí temně
roman,tickému Bezdězu. tak milovanému a vyhledávánému K. H.
Máchou; pobyv na chvíli s rozevřenou duší na úbočí hory
tajemství, roztoužil se po volném kraji, kde nevládne_ tajemství, leda
tajemství lásky nade vším vítězící a každou všednost posvěcujíCí.

A přece: nikdo z nás nevystoupí na Bezděz, aniž by mu tam do
cesty nevkročila Smetanova melodie. Ještě před první gotickou
branou se zastavujeme, neboť se nám zdá, že se svěží zelení hustých
buků měkce nese pění rohu Vítkova. Zahýbajíce se pak prudce na
pravo k hradu. jehož stará věž se nad námi na skále tyčí, slyšíme
melodické stříbro poutnické písně, jihnoucí v náboženské pokoře.
Osaměli jsme před vstupem do zříceniny, a druhy jsou nám jenom
divoké kameny, tu napolo otesané rukou gotického zedníka, tu
naze vyvržené z hlubiny hory. Je-li soumrak a kolkolem ticho,
buďme bezpečni, že se za chvíli prodere ze samého srdce země
bolestně mužná arie Kalinova a že ji pak přerve divoká groteska
tance lesních, duchů. Neboť vrch a hrad Bezděz byl již navždy za
..brán geniem Smetanovým.

75