Tot valná a svobodná píseň pražských jezů, pyšný pozdrav řeky,
která alespoň na chvíli v městě je velkou vladařkou. A pak do
toho hymnu jakoby varhanového, vpadne, jasně slyšitelná až na
výšinách smíchovských, vířivá a radostná hudba z ostrovů, směs
kapely za Žofí~ě a na Střeleckém ostrově, výkřik letního blaha
večerního města, rytmus bezstarostného a úsměvného pražanství.
Tu, pohlížejíce si s důvěrou a s něhou do očí dnešní stavebnící a
zítřejší obyvat~lé nové Prahy, tisknou si něžně ruce a šeptají
s hrdostí: Přece jsme v Praze I

69