kém hoří, které vyčerpávalo čestnou duší mladého učence, jak o tom
tolikráte vypravují jeho deníky, o zápase životní víry s leptavou
.:analysou, umělcovy i historikovy lásky ke skutečnosti se svědomím
moralistovým, tvořivého entusiasmu s lučavkou skepse ... Ladislav
Hofman zpečetil svým žalným osudem tento problém své generace
a často oslovoval sebe slovy Verlainovými: ah, pauvre, pauvre
Lelian!Poslední měsíce jeho krátkého života měly ještě jinou, třetí
tragiku. Smrtelně churav, zklamán poněkud v plánech na vědeckou
kariéru, obávaje se úplného odtržení od pracovních pomůcek,
odešel z jara 1903 do Brna, nevěda ovšem, že tam odchází umřít.
Velice brz~ však pocítil svou osudovou shodu s jinými naukovými
pracovníky českého Brna, již sami se odsoudili k tomu, aby zde
připravili pddu budoucimu životu duševnímu, i za cenu sebeobětování.
Tehdy, upíraje smutný a vyčítavý pohled k symbolickému Špilberku,
napsal bolestná'a tolik pravdivá slova: "Mluvíváme tu často s drem
Studničkou, že my jsme tu jako přední stráž, jako ztracenci, kteří
musí padnout - - a ještě jiní po nás - aby zde ~ Brně mohl
vyrdst život - já jsem tím ztracencem i v onom širším, národním
a objektivním smyslu, ale ještě víc ve smyslu subjektivním, velmi
tragicky subjektivním." Ladislav Hofman netušil, že české duchovní
Brno leží na dosah jeho generace, a že to budou ještě jeho
vrstevnící, jimž sám připravil cestu přes příkop, kde utlel jeho vlastní
život, jeho sny, jeho naděje ... Tragika těch, kdož se nesměli dočkati
jitra. Spi tiše, 1'enfant perdu, v propadávajícím se a pustnoucím
svém hrobě!

*

VZKAZ MRTVÉHO. Strahovské lomy za Hradčany mezi
počátkem Břevnova a vilovou čtvrtí na Hřebenkách ožily poněkud
v poslední době mohutnou stavbou nákladné silnice, ale ve dnech,
kdy se o ní nepracuje, zůstávají i nadále tou podivnou pustinou
skoro bez vegetace a bez lidí, jakou bývaly v minulých létech,
dokud Břevnov ještě, nesahal až ke Strahovu, a dokud Hřebenky
byly málo úrodnou, málo vzdělanou latifundii rozpadávajícího se
dvorce. Do lysých a divokých strží mezi vybrakovanými lomy
Strahovskými, kde po léta cvičíva10 rakousko-uhersk6 vojsko,
za
50