selská, bodrá dobrosrdečnost tu působila jako přirozený květ půdy.
Zde teprve bylo patrno, že docela tkví v povaze středočeského
sedláka, tlumeného hloubavce, uvážlivého praktika, spokojeného
milovníka životní pohody, jak v nesčíslných formách a ~dstínech
zvěčnil tento typ básník F. X. Svoboda, Drtinův krajan a spolužák
ze sousedního Mníšecka. V mírně zvlněném, lesnatém a podbrd.
ském trojúhelníku, který svírají Vltava, Berounka a Litava a jemuž
vltavské srázy mezi Kamýkem a Štěchovicemi dělají resolutní kulil,u,
jest všecko umírněné, pokojné a tiché bez démoničnosti hor a bez
heroismu zápasu s živly; nachlebě, ne příliš režném, který se tu
rodí, nelpí ani slzy, ani kletby; křesťanství, které zde davno uza·
vřelo mír s potřebami země, nemělo sklonu ani k fanatismuaní
k sektářství. Hněvšínský rodák a povltavský vlastenec František
Drtina hyl sourodým filosofem tohoto středočeského kouta.

*

ŽÁK VOJTY NÁPRSTKA. Na rozhraní osmdesátých a
devadesátých let soutěžily v Praze dva ústavy o náčelnictví ve výchově
přírodovědeckého zájmu: starodávné Museum království Českého,
které se z Příkopů již již stěhovalo do skvělé budovy na Václavském
náměstí, a Náprstkovo museum, jež své nesoustavné a svrchovaně
zajímavé poklady ukrývalo v nevhodných místnostech u Halánků
na Betlémském plácku. Soutěž ta nebyla však nepřátelstvím, nýbrž
zvolna se změnila v -dělbu práce. Zemské museum za vedení
profesora Ant. Friče dbalo v duchu svých vlasteneckých zakladatelů
hlavně o vlastivědu, pracujíc k přírodovědeckému výzkumu Čech,
kdežto Vojta Náprstek veden svými zálibami a zásadami
americkými, chtěl, aby poznávání mělo výsledky praktické, aby budilo
pozornou lásku k přírodě a i zvědavost o faunu a floru cizí,
obohacujíc život člověka, upoutaného .povoláním v městě. Vojta
Náprstek předplácel pro svou knihovnu a čítárnu cizí přírodovědecké
časopisy, podporoval sběratele přírodnin v exotických zemích,
kupoval od nich kusy i pro Zemské museum. Shromažďoval kolem
sebe i naukové pracovníky i nadšené laiky a vštěpoval jim názor,
že přírodu netřeba jen zkoumat pod mikroskopem, ale i pozorovat

45