zhuštěnou tragedii, v nejpožehnanějších chvílích
inspirace i s obzorem visionářským.

Pravda, Wolkerova koncepce lidského utrpení
Lyla dobrovolně zúžena ve smyslu socialistického
programu na bolest a bídu dělníka a proletářt',
z níž se činí výhradně vinným dnešní
hospodářský řád. Celé vaše pokolení přezírá krátkozrace
II v meliorismu příliš zjednodušujícím žaly a
strázně, které nejsou vázány jenom výrobními
a hmotnými podmínkami a kterých by
neodstranil přesun majetkový a mocenský, i kdyby nadal
proletáře půdy a práce plnými právy a ještě
vyšší politickou mocí. Až dozrajete, poznáte, že jsou
ještě jiné křivdy a žaly, lásky nevyužité, srdce
navždy odsouzeného k samotě, idealismu, jenž
púsobí bezděky zlo; ach, kdo by vypočítal to vše,
od čeho není a nikdy nebude léku sociálníh01 Že
by to byl právě Jiří Wolker před vámi všemi
pochopil, dokazují nejlepší čísla »Těžké hodiny«:
to nejsou jenom tragedie ztvrdlých rukou, ale
také poraněných srdcí, nikoliv prázdných dlaní,
nýbrž neukojené touhy po vyšším štěstí, ne msty,
ale holesti vykupitelské. Též pro Jiřího
Wolkera - v »liostu do domu« především básníka
Betléma -- zemřel Ježíš na Golgotě, aby posvětil
bolest, utrpení, oběť; zní-li z první knihy
žehnání: »Nechte maličkých přijíti ke mně!«, slyš:·
me z druhé blahoslavenství těch, kdož trpí
protivenství pro spravedlnost.

275