se, že ani Smrti není. - :Padla úzkost, vše je vy·
rovnáno, vše úejmo - člověk vedle človťka °
velitelsky jako králové, jdou zemí - služebnicí, -.
s pohledem před se, ne k výškám, odkud v dni
věčném, - hvězd tajemství prchlo« ~ Ale 8yri
boží odmítá toto království světa.

Dovolávám se svědka ještě autentičtějšího pro
posouzení náboženské stránky »8větové
revoluce«. Masarykův žák a nejlepší vykladač jeho
náboženstvÍ, evangelický bohoslovec J. L.
Hromádka praví ve v)'Lomé své knize »Katolicism n boj
o křesťanství« (Praha 1925): »2. křesťanské zá·
kladny náboženské vyrůstá určitý světov)' názor:

Bůh stvořil svět, svět je dílo BožÍ, nikoliv výron
z Boha; Kristus základem, smyslem a cílem
všeho života a dění; theocentľism, nikoliv
anthropocentľism, pľius Bůh - nikoliv člověk; zbožnost,
nikoliv pľojevem lidských potřeb a cit 'Li , nýbrž
životem, vzbuzeným a tvořeným Boží milostí«
(str. 241) a jinde ještě určitěji: »N ejvyšší
hodnoty lidské kultury: mravnost, myšlení vědecké,
sociální ideály jsou věrou křesťanskou pořád
stavěny ve světlo naprosté svátosti a lásky Boží,
stále se děje připomínka, že nejvyšším statkem
lidsk$'m není svět a jeho dary, nýbrž Bůh sám,
jeho království bezvýhradné spravedlnosti a
obecenství pokoje s ním. A tím je dán předpoklad,
llby lidská mravnost se neztratila v relativismu,
aby úsilí po sociální spravedlnosti se nezastavilo